Profesorka Dvořáková k Ukrajině: Vláda má pochybnou legitimitu a v zádech oligarchy

16.03.2014 15:44

Podle mediálně známé profesorky na Vysoké škole ekonomické Vladimíry Dvořákové by měla Evropská unie přinutit novou ukrajinskou vládu ke garantování práv menšin při zohlednění kulturního pluralismu.

Profesorka Dvořáková k Ukrajině: Vláda má pochybnou legitimitu a v zádech oligarchy
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vladimíra Dvořáková

Profesorka Dvořáková dále v rozhovoru pro internetový server Prvnízprávy.cz upozornila na pochybnou legitimitu současné ukrajinské vlády a varovala, aby připravovaná finanční pomoc Ukrajině neskončila v rukou místních oligarchů.

„Co mně přišlo podstatné, byla diskuse v ČSSD, která se týkala i určité opatrnosti ke konkrétnímu vedení Ukrajiny. Neboť asi největším rizikem při všech revolučních změnách je, zda toto vedení je schopno kontrolovat pohyby obyvatel, protesty, případně nějaká radikální vystoupení. Samozřejmě, pokud jsou plná náměstí lidí, kteří vládu podporují, tak ji to posiluje, ale pokud se například dohodnou kompromisy, tak je zase nutné, aby lidé z náměstí již odešli. Potom je totiž možné, že se lidé začnou chovat zcela nezávisle a pak není s kým jednat. Například i nejrůznější domobrany mohou představovat obrovské riziko, kdy se mohou vymknout z jakékoliv kontroly. Což jsme viděli při rozpadu bývalé Jugoslávie,“ cituje deník profesorku Dvořákovou.

Janukovyč je stále figura na šachovnici

Legitimita stávající ukrajinské vlády je podle profesorky pochybná. „Byl svržen prezident Viktor Janukovyč, ten to nepřijal, tak samozřejmě zůstává jistou politickou figurou, s níž se může hrát,“ konstatuje politoložka Dvořáková. Svržený prezident Janukovyč může legitimovat některé své kroky, třeba vůči armádě. „To se u režimů, kde došlo k takovému způsobu odvolání prezidenta, občas objevuje. Otázka legitimity revoluční vlády je nejasná,“ uvedla Dvořáková s odkazem na příklad roku 1989, kdy byl i československý Parlament kooptován a doplňován v mezidobí do voleb.

Podle ní je situace výbušná a bude pravděpodobně taková i v nejbližší budoucnosti. Otázka Krymu je podle politoložky komplikovaná především proto, že na straně jedné pro Rusko znamená důležitý strategický bod a na straně druhé byl poloostrov jedním z předmětů dohod, když se rozpadl Sovětský svaz a v rámci denuklearizace Ukrajiny dostala tato země záruky neměnnosti hranic. Na druhou stranu se EU a NATO rozšířily na hranice velmocensky ambiciózního Ruska.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: jma

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

15:02 „Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

Premiéru Fialovi prý prošla další lež, tentokrát k jeho cestě do USA za prezidentem Bidenem. Ve svém…