Spojené státy opakovaně apelují na další členské státy NATO, aby dávaly 2 procenta svého HDP na obranu. Krejčí se však ptá po smyslu tohoto apelu. Podle jeho názoru byla tato hranice stanovena asi v roce 2006.

„Věcně vzato říci, zda jsou dvě procenta HDP moc, nebo málo, nelze bez konkrétní analýzy bezpečnostní situace. Kým jsme ohrožováni? Přívrženci vyšších výdajů na obranu téměř unisono odpoví: Ruskem! Dobře, ale před deseti či více lety, kdy byl stanoven cíl v podobě výdajů na obranu minimálně na úrovni dvou procent HDP, bylo Rusko téměř spojenec, účastník hry zvané Partnerství pro mír. Asi nikdo tehdy netušil, že za několik roků NATO bude bombardovat Jugoslávii a vztahy s Moskvou se zhorší. Když tehdy, před více než deseti lety, stačila dvě procenta HDP, stačí i dnes, kdy se vztahy s Ruskem zhoršily? A když každý na událostech v Sýrii vidí, že se ruská armáda dostala – kvalitou výzbroje i velitelských kádrů – na mnohem vyšší úroveň, než byla v době války v Čečensku," poznamenává.

Zajistit obranu nebo ovládnout svět?

Odpovědný státník by se ale měl ptát, na co jsou finanční prostředky vynakládány. Neustálé opakování „dvou procent" je podle jeho názoru jen propagandistickým zaklínadlem. Prý se takto testuje oddanost spojenců. Můžeme se také ptát, zda evropské státy či Kanada vdávají na armádu málo, nebo spíše Američané zbytečně moc.

„Když si Washington postaví cíl udržet hegemonii nad světem, pak dávají málo. Když bude úkolem ozbrojených sil USA chránit Spojené státy a jejich spojence, dávají zbytečně mnoho. Dokonce se dá říci, že dávají kontraproduktivně moc – vyvolávají nežádoucí reakci u mocností jako Rusko nebo Čína, které kvůli potřebě zajistit svoji bezpečnost v podmínkách růstu síly USA také dávají více peněz na obranu. A bezpečnostní situace se tak komplikuje,"pokračuje.

Ostatní členové NATO si měli uvědomit, že bude lhostejné, kolik prostředků vydávají na obranu, pokud nejsou investovány do strategických jaderných zbraní. Fakticky je to totiž tak, že nad jadernou mocností nelze vyhrát válu. A jadernými mocnostmi jsou např. i Pákistán, Indie a pravděpodobně i Izrael. Přes 90 procent jaderných strategických zbraní vlastní Spojené státy a Rusko.

A jestliže je to tak, proč Spojené státy apelují na menší členské státy Aliance na obranu? Podle Krejčího je odpověď relativně snadná - aby se zbrojařům zvýšili obchodní obraty. Česko či Slovensko si možná nakoupí zbraně, které nebudou potřebovat, jenže to zbrojaře nemusí trápit.