Prezidenta si lidé budou vybírat v podstatě stejným způsobem, jakým nyní volí senátory. Na rozdíl od adeptů na členy horní komory ale kandidáti na úřad hlavy státu mají mít zdarma vyhrazený prostor v České televizi a v Českém rozhlase pro své předvolební klipy. Podobnou možnost mají nyní strany před sněmovními a evropskými volbami.
Kandidáti by podle předlohy před volbou v každém z uvedených veřejnoprávních médií dostali dohromady deset hodin bezplatného vysílacího času. Kampaň v televizi a v rozhlase by byla v době začínající 16 dnů a končící 48 hodin před prvním kolem volby. V případě druhého kola, které by se konalo až dva týdny po úvodním kole, by pak mohli finalisté agitovat v obou médiích ve dvou dnech v celkovém čase dvou hodin, a to ve lhůtě od čtyř dnů do 48 hodin před začátkem závěrečného kola.
Psali jsme:
Volba i ze zahraničí
Prezidentští kandidáti mají mít ze zákona nárok na služební nebo pracovní volno, ovšem bez nároku na mzdu. Nebudou muset na rozdíl od adeptů na senátory platit žádný příspěvek na úhradu volebních nákladů. Prezidenta by podle návrhu mohli volit i Češi žijící v zahraničí na zastupitelských úřadech.
Lidé mají prezidenta volit mezi 60. a 30. dnem před koncem mandátu dosavadní hlavy státu. Václavu Klausovi skončí funkční období 7. března 2013, přímá volba by se tedy měla poprvé konat mezi 6. lednem a 5. únorem příštího roku. Pokud se uskuteční až počátkem února, prezidentští adepti budou mít na předložení své kandidatury čas do letošního 27. listopadu. Podle návrhu zákona musí kandidátku předložit standardně 66 dní před začátkem voleb.
Náklady státu na dvoukolovou volbu vyčíslilo ministerstvo na 655 milionů korun. Původní odhady obvykle uváděly částku vyšší, například o 100 milionů korun.
- SLEDUJEME téma: Přímá volba prezidenta
Kandidáti senátorů, poslanců i lidí
Prezidentské kandidáty může navrhovat dvacet poslanců, deset senátorů nebo lidé formou petice s 50.000 podpisy. Náležitosti kandidátek i petice má podle předlohy posuzovat ministerstvo vnitra, podobně jako u voleb do Evropského parlamentu.
Návrh počítá se dvěma variantami ověřování podpisů pod peticí. Podle první by ministerstvo na náhodně vybraném vzorku údajů u 8500 občanů ověřovalo správnost údajů a kandidátku by odmítlo, pokud by odhalilo chybná data u více než jednoho procenta podepsaných. Druhá varianta počítá s předložením petice i v elektronické podobě kvůli snadnější kontrole údajů signatářů. Ruční porovnání dat všech podepsaných s evidencí obyvatel by podle ministerstva představovalo 800 hodin práce 20 lidí, kteří by se jen tomu věnovali sedm dní.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jhe
