Průzkum: Velké části Čechů by nevadilo popravit nevinného. To za podmínky...

06.03.2017 12:12

Pro velkou část Čechů je přijatelnější popravit čtyři vrahy a omylem i jednoho nevinného než neodsoudit nikoho. Vyplývá to z průzkumu agentury Median, o kterém informoval server iDnes.cz.

Průzkum: Velké části Čechů by nevadilo popravit nevinného. To za podmínky...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Věznice, ilustrační foto

V průzkumu, kterého se na přelomu ledna a února zúčastnilo 1073 dotázaných, se server snažil zmapovat, nakolik se lidé v Česku cítí bezpečně, zda se mohou domoci spravedlnosti nebo jak vnímají ukládané tresty.

K nejkontroverznějším patřila otázka, zda by lidé poslali se čtyřmi vrahy na smrt i nevinného. Pro odsouzení hlasovalo 45 procent respondentů, více než čtvrtina by raději neodsoudila nikoho. Zbylých 30 procent se nedokázalo rozhodnout. Podobné výsledky byly i u varianty s doživotím, píše server.

Celý text je ZDE

„Postoj k dvěma typům chyb justičního systému, tedy odsouzení nevinného a neodsouzení viníků, výrazně souvisí s vnímáním trestů a bezpečnosti celkově. Pro odsouzení jsou lidé, kteří vyžadují obecně tvrdší tresty, a skupiny s více konzervativními názory v téhle oblasti – muži, lidé s nižším vzděláním, ve starším a středním věku a z menších obcí. Častěji ho podporují lidé, kteří vnímají Česko jako nebezpečné. Přitom lidé, kteří byli někdy obětí kriminality, jsou spíše zdrženlivější,“ cituje server sociologa Medianu Daniela Prokopa.

Podle psychologa Jana Šikla museli dotazovaní řešit vnitřní dilema, zda jsou schopní svým rozhodnutím poslat na smrt nevinného. „Řekl bych, že v člověku, ve mně či ve vás, se jako první ozve citlivost k tomu, nezpůsobit křivdu a jsme zaskočeni tím vysokým procentem,“ přiznal se serveru.

„Je tam ale druhý prvek, podle mě prvek strachu. Iracionální prvek, kdy jsem ochoten spravedlnost obětovat. Pokud bych měl výsledek interpretovat, postavit ty dva prvky vedle sebe, tak bych řekl, že je tu primární nějaký stupeň ohrožení,“ doplnil psycholog.

Zmíněný průzkum také podle serveru ukázal, že se Češi ve své zemi cítí bezpečně. Za velmi nebo spíše bezpečnou ji označilo 77 procent respondentů. Tento výsledek potvrzuje například loňský žebříček mezinárodní organizace Institute for Economics and Peace, podle kterého je Česko šestou nejbezpečnější zemí světa. Místo svého bydliště považuje v průzkumu Medianu za bezpečné dokonce 84 procent dotázaných.

Bezpečnost v obci hůře hodnotí lidé, kteří někdy byli obětí trestného činu, a také respondenti z měst a obcí nad pět tisíc obyvatel. U nich to může být reakce na skutečně vyšší míru některých typů kriminality. Hodnocení bezpečnosti v Česku nesouvisí s osobními zkušenostmi. Kritičtější jsou obecně starší lidé s nižším vzděláním.

„Asi 29 procent lidí hodnotí Česko jako více nebezpečné než svou obec. Opak přitom neexistuje. Tenhle jev existuje i u dalších oblastí, jako je soužití s cizinci. Globální hodnocení je více ovlivněno zprávami z různých zdrojů, které jsou často negativní. Pozitivní osobní zkušenost pak člověk považuje za výjimku, zatímco negativní generalizuje,“ cituje server Daniela Prokopa z Medianu.

Přímou zkušenost se zločinem měla jen malá část dotázaných. Za oběť násilného trestného činu se označilo pouze šest procent lidí, majetkový trestný čin zažilo podle vlastních slov osmnáct procent respondentů. S oběma druhy měly zkušenost jen čtyři procenta.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vam

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

21:33 „Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

Ruským tankům nazývaným „blyatmobiles“ nebo „želví tanky“ či „bitevní stodoly“ se dostává pozornosti…