„Je tomu 70 let, co naši předkové museli zažít, co to znamená, když nejsou dodržována lidská práva a práva národnostních skupin. Co to znamená, když jsou zbaveni práv a bez jakékoli ochrany vydáni svévoli jiných lidí,“ řekl na úvod sjezdu předseda bavorského sudetoněmeckého sdružení Steffen Hörtler.
Hörtler rovněž uvedl, že po většinu poválečné doby byla sudetoněmecká otázka společenské tabu a vlády bývalého západního i východního Německa se jí vyhýbaly. „Toto ignorování našeho osudu velmi zranilo mnoho našich krajanů. Mnozí z nich jsou kvůli tomu dodnes zahořklí,“ řekl.
Česko na sjezdu zastupují Rouček, Marks a Černý
Zahájení sudetoněmeckého sjezdu se zúčastnila téměř tisícovka lidí. Mezi návštěvníky sjezdu jsou i zástupci české politiky, mimo jiné bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, náměstek místopředsedy vlády pro vědu a inovace Arnošt Marks nebo bývalý český velvyslanec v Německu František Černý.
Sudetoněmecký sjezd potrvá do neděle. Vrcholem prvního dne bude udělení Evropské ceny Karla IV. rakouskému diplomatovi Valentinu Inzkovi. V neděli vystoupí s projevy nejvyšší představitel sudetských němců Bernd Posselt a bavorský zemský premiér Horst Seehofer, který je patronem sudetských Němců.
První den řečníci mluvili o zlepšování vztahů mezi sudetskými Němci a Čechy
V první den 66. sudetoněmeckého sjezdu v Augsburgu dnes nezazněla žádná připomínka takzvaných Benešových dekretů, které v minulosti sudetští Němci pravidelně odsuzovali. Řečníci naopak mluvili o zlepšování vztahů mezi Čechy a sudetskými Němci. Shromáždění si připomněli i 70. výročí konce druhé světové války a apelovali na dodržování lidských práv.
„Jsme na dobré cestě dialogu. V něm se nevyhýbáme ani obtížným kapitolám našich dějin,“ řekla bavorská státní ministryně pro sociální věci Emilia Müllerová. Podle ní sudetští Němci slouží jako stavitelé mostů mezi Bavorskem a Českem, přičemž cílem Mnichova je, aby spolu obě země dobře vycházely.
Bavorská státní ministryně připomenula, že se Česko vzdalo výjimky z lisabonské smlouvy
Müllerová připomenula také vstřícná gesta ze strany Česka. Vyzdvihla, že se současná česká vláda vzdala výjimky z lisabonské smlouvy, kterou v roce 2009 prosadil bývalý český prezident Václav Klaus, jenž se obával, že dokument otevře cestu majetkovým požadavkům sudetských Němců. Müllerová také ocenila krok města Brna z tohoto týdne, kdy tamní zastupitelstvo vyjádřilo lítost nad odsunem německy mluvícího obyvatelstva. Při pochodu z Brna do Rakouska tehdy zemřelo téměř 1 700 lidí.
Ministryně: Vyhnání bylo bezpráví a tím i zůstává
„To, co vaši předkové museli prožít, je pro nás dnes nepředstavitelné,“ řekla shromážděným sudetským Němcům Müllerová. „Vyhnání bylo bezpráví a tím i zůstává,“ zdůraznila a dočkala se velkého potlesku. Připomenula však, že vysídlení sudetských Němců bylo důsledkem druhé světové války, kterou rozpoutalo nacistické Německo.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: vam, čtk
