„Je stále jasnější, že Rusko v boji o získání vlivu na Ukrajině vítězí. Už méně zřejmé je ovšem to, co se bude dít dál a jaký výsledek krize vlastně prezident Vladimir Putin očekává. Může si dovolit zařadit zpátečku či bude naopak svůj tlak ještě dál stupňovat?“ táže se Rutland.
„Ruský politolog Stanislav Bělkovskij definoval tři základní Putinovy cíle. Ruský prezident hodlá dle jeho názoru zabránit členství Ukrajiny v NATO, dále chce zajistit mezinárodní uznání anexe Krymu a udržovat zmatek na Ukrajině. K dosažení těchto tří cílů využívá odtržení regionů pod názvem Nové Rusko. Je ovšem otázkou, jak bude v případě Nového Ruska postupovat v dalších měsících," uvažuje Rutland.
„Ruský novinář Pjotr Akopov nastínil ve svém komentáři publikovaném v listu Vzglyad dva možné scénáře. Dle první varianty může být Nové Rusko anektováno po vzoru Krymu. Rusko by se tak rozšířilo o území, která v současné době ovládají separatisté. Podle druhého scénáře by byla zachována taková podoba Nového Ruska, která nyní funguje v případě Podněstří, Abcházie a Jižní Osetie. V každém případě by toto území Putin mohl nadále využívat k destabilizaci Ukrajiny. Podle Akopova je právě tato druhá varianta nejpravděpodobnější, protože z ní může Putin vytěžit nejvíce," cituje Rutland ruského novináře.
„Zatímco je pozornost celého světa upřena na křehké příměří na východní Ukrajině, Rusko hledá další páky, skrze které by mohlo situaci na Ukrajině ovlivňovat. Využívá k tomu především ekonomické nástroje, které mohou být v situaci, kdy je ukrajinská ekonomika ve špatné kondici, skutečně klíčové. V prvé řadě jde o dodávky plynu. Na společné schůzce uskutečněné v Berlíně 25. září byla zprostředkována dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem, dle které zaplatí Ukrajina Rusku 3,1 miliardy dolarů za doposud nesplacené dodávky plynu za loňský rok. Ukrajina se rovněž zavázala, že zaplatí předem za 5 miliard krychlových metrů zemního plynu při ceně 385 dolarů za 1000 metrů krychlových. Tato cena je kompromisním řešením, se kterým nakonec souhlasily obě dvě strany konfliktu," připomíná Rutland.
Celý text v angličtině najdete ZDE
„Důležitým aspektem je rovněž otázka dluhu. Rusko má 3 miliardy dolarů v ukrajinských dluhopisech, které je oprávněno požadovat k vyplacení, pokud ukrajinský dluh přesáhne 60 % DPH. Vzhledem k devalvaci ukrajinské hřivny je pravděpodobné, že tato hranice bude překročena velmi brzy. Částka za plyn a minulé dluhy mohou pokrýt půjčky od MMF a EU. Toho ovšem Putin využívá a zvyšuje finanční zátěž západních podporovatelů Ukrajiny, kteří tak nemohou Ukrajině půjčovat další peníze na tolik potřebné reformy," všímá si Rutland.
„Putin dále stupňuje tlak i prostřednictvím jednání o clech a obchodních bariérách. Požaduje, aby Ukrajina změnila některé podmínky stanovené v dohodě o přidružení k Evropské unii. Přestože Kyjev už ve snaze dosáhnout příměří nedávno souhlasil s tím, že se platnost těchto podmínek pozdrží o patnáct měsíců," zmiňuje Rutland.
„Živelné projevy na ekonomické frontě však neznamenají, že bylo ze stolu smeteno vojenské řešení. Spíš naopak. Plánované výdaje na armádu se dle informací zveřejněných minulý týden zvýší o 21 % a v roce 2015 dosáhnou až 84 miliard dolarů," nechává Rutland promluvit řeč čísel.
„Je jisté, že Putin má stále širokou škálu nástrojů, prostřednictvím kterých může na ukrajinskou vládu vyvíjet další tlak. Byť je pravda, že situace ruské ekonomiky se zhoršuje, ukrajinská ekonomika je na tom nesrovnatelně hůře. To také znamená, že Putin bude mít i v budoucnu navrch," uzavírá Rutland.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
