Jste z Mostu, finanční úřad vám vypočítal přeplatek na dani za minulý rok, ale neposlal vám jej? Chyba může být u vás. Tedy pokud jste dlužili městu na některém z takzvaných místních poplatků nebo za pokuty. Spadá mezi to například místní poplatek ze psů.
Most je vlaštovkou?
Zhruba šest desítek dlužníků bylo letos nemile překvapeno tím, že jim nebyl finančním úřadem vyplacen přeplatek z daně z příjmu. Ten byl totiž zaslán na účet města Mostu, kde měli tito občané nedoplatek. „Snažíme se i tímto způsobem zvýšit efektivitu vymáhání pohledávek,“ komentuje Jana Macháčková, vedoucí oddělení správy daní, poplatků a pohledávek mosteckého magistrátu.
Novou metodou, která má ale už dlouho oporu v české legislativě, začalo nedoplatky řešit vůči samostatně výdělečným osobám a zaměstnancům v závislé činnosti. „Například u těch, kteří mají souběh pracovních poměrů,“ upřesňuje pro ParlamentníListy.cz Alena Sedláčková z kanceláře primátora města Mostu. Možnost řešit takto dluhy skutečně vyplývá automaticky z institutu daňového řádu. Přitom to vypadá, jako by Most byl v něčem první vlaštovkou. „V Mostě jsme to letos využili prvně,“ dodává Alena Sedláčková.
Prvotní zúčtovací skóre
Překvapivé je, že tento proces není ničím novým, přesto jej mnohá města dosud nevyužívají. Není nutná žádná dohoda subjektů, radnice má prostě právo požádat o převedení přeplatku u správce daně. „Nejedná se o dohodu územního pracoviště finančního úřadu s městem, ale pouze o možné využití zákona číslo 280/2009 Sb., daňový řád,“ upřesňuje souhlasně pro ParlamentníListy.cz Jiří Kotous z Finančního úřadu pro Ústecký kraj a dodává, že před účinností daňového řádu šlo o zákon o správě daní a poplatků z roku 1992.
Psali jsme:
-635068293949132139.jpg&id=12360)
Výkazy nedoplatků byly v Mostě vystaveny u 67 dlužníků, kteří městu dluží více než 297 tisíc korun. Nejvyšší jednotlivý dluh v tomto případě činil více než 13 tisíc korun, nejnižší stokorunu, zhruba třetina dluhů byla ve výši 500 korun a méně.
Z přeplatků na dani z příjmu se městu podařilo získat zhruba 140 tisíc korun. Zcela pokryty tak byly nedoplatky 52 dlužníků, šest přeplatků nebylo městu zasláno, protože dlužníci měli dluh i vůči finančnímu úřadu nebo byl přeplatek zaslán insolvenčnímu správci. U ostatních pak byl dluh splacen alespoň částečně.
Že by ovšem došlo k masivnímu využívání této zákonné možnosti, se nepředpokládá. Mimo jiné by to byl neočekávaný nápor na pracovníky finančního úřadu a těžko odhadovat, jaká agenda by se kvůli tomu pro změnu zpomalila.
Přijdou na řadu firmy?
Dojít by ale přitom mohlo i na právnické osoby. „Uvedeného postupu lze použít v rozsahu daném daňovým řádem,“ říká Jiří Kotous z Finančního úřadu pro Ústecký kraj a odkazuje na příslušný paragraf. Vyplývá z něj, že i dlužící firmy mohou být v hledáčku radnice.
Psali jsme:
Příkladů je nespočet. Může jít například o firmu trhovce, který neuhradil městu místní poplatek a to jej může nyní požadovat po správci daně například z případného přeplatku trhovce na DPH a podobně. Dotknout se podobný mechanismus může i stavebního podniku, nezaplatí-li třeba za zábor veřejného prostranství. Příkladů je mnoho, vždy však musejí být v souladu s daňovým řádem, aby na ně umoření dluhu z přeplatku mohlo být aplikováno.
Na kraji se nic nechystá
Podobný scénář vymáhání, byť působí účinně, nemá v úmyslu začít používat krajský úřad. „Ústecký kraj využívá jiné možnosti vymáhání dluhů. Jednou z příčin je i skutečnost, že na rozdíl od měst a obcí, které zpravidla komunikují pouze s jedním finančním úřadem, působí v oblasti působnosti krajského úřadu řada finančních úřadů z celé republiky i ze zahraničí, se kterými by musel komunikovat během relativně krátké doby,“ domnívá se krajský radní pro oblast investic, majetku a ekonomiky Ladislav Drlý (KSČM), exsenátor a zastupitel Chomutova, poté, co věc zkonzultoval s krajskými úředníky.
Krajský úřad Ústeckého kraje jako správce daně u veřejnoprávních pohledávek, kterými jsou zejména nedoplatky z uložených pokut a nákladů řízení a odvodů za porušení rozpočtové kázně, není podle jeho informací navíc s finančními úřady propojen žádným informačním systémem. Bylo by to tedy administrativně značně náročné i s ohledem na podmínku sestavení výkazu nedoplatků.
Pokud z nedoplatků vůči kraji vyčleníme ty, které lze vymáhat převedením vzniklých daňových přeplatků na nedoplatky vedené Krajským úřadem Ústeckého kraje, dostaneme se k částce 912 tisíc korun, na kterou je uplatňována daňová exekuce. V některých případech uložených pokut (například pokuta za znečištění ovzduší, za integrovanou prevenci nebo pořádková pokuta) je pro vymáhání nedoplatku příslušný pouze celní úřad. Tyto pohledávky tak úřad k vymáhání předává a v současné době je jejich celková výše 384 tisíc korun. Dále například do probíhajících insolvenčních řízení má kraj přihlášeny pohledávky dlužníků z veřejnoprávních vztahů za 2,58 milionů korun.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
