"Úprava náhradního výživného je v rozporu s principem zvyšování odpovědnosti jednotlivce za sebe a svou rodinu a s principem minimalizace státních intervencí do soukromého a rodinného života," píše se v návrhu stanoviska pro vládu. Předloha by prý mohla zhoršit platební morálku rodiče.
O výživné od státu by mohl podle novely žádat rodič správu sociálního zabezpečení v případě, že by nedostal obvyklé alimenty ani 20 dnů po termínu splatnosti. Žádost by musel podávat každý měsíc. Stát by pak částku, k níž by připočetl 5000 korun za administrativní náklady, vymáhal po dlužníkovi. Pokud by ale neplatič pobíral dávky v hmotné nouzi, musel by podle předlohy stát počkat do doby, až se jeho sociální situace zlepší.
Vláda nebude souhlasit ani s ustanovením, podle kterého by výživné mělo činit osm až 16 procent čistého příjmu rodiče, který má alimenty platit. Soudy by měly přihlížet k "počtu vyživovacích povinností rodiče a věku dítěte". Podle předběžného stanoviska by úprava mohla vést k závažnému poškození zájmů a nároků dětí.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: joh
