„Nevěřím tomu, že jsou Saúdská Arábie a třeba Írán přáteli USA. Ostatně Bill Clinton, George Bush, Barack Obama a Hillary Clintonová se svojí politikou zbabrali většinu dobrých vztahů na Středním východě a s pomocí mnoha evropských politiků, hlavně Angely Merkelové, ničí i Evropu. Podle mého názoru bude Donald Trump stát na straně americké střední třídy a bude se snažit o zlepšení naší ekonomiky,“ uvádí Renata Grossmanová, která se kvůli okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy ze své návštěvy v New Yorku už nevrátila. Dále dost drsně líčí, jak se za Clintonových a Obamy změnily poměry v USA k nepoznání.
O ilegálech z Mexika
Spojené státy americké se podle Grossmanové nacházejí v obrovských problémech: „Lidé potřebují práci, vždyť čtyřiadevadesát tisíc lidí je bez ní. Mosty padají a školy taky, ale dětem na hlavu. O vzdělání raději nemluvit. USA se v jeho kvalitě propadly na třicáté místo ve světě. Rodiny se rozpadají, děti umírají na předávkování drogami či v přestřelkách kriminálních band. Společnost se rozpadá. Černoši se vraždí navzájem, ale odnášejí to i policisté. Taková nenávist, jako za osm let panování Obamy, tady celých padesát let neexistovala. V některých čtvrtích to vypadá, jako by šlo o ulice zaostalých afrických měst, třeba Mogadiša.“
Největší problémy na jižní hranici USA jsou s ilegálními uprchlíky ze sousedního Mexika. „Mnoho Mexičanů zde žije ze státní podpory. Někteří pracují jako zahradníci, v úklidových četách nebo jako pomocníci na stavbách. Těžce pracují, ale mají problémy domluvit se. Také zde operují gangy, které vydělávají prodejem drog, hlavně heroinu, marihuany, amfetaminu, oxycontinu a dalších. Drogové války jsou velmi nebezpečné a mnohdy na ně doplatí životem i nevinní lidé. Vláda Baracka Obamy, v jejímž prvním funkčním období byla ministryní zahraničí právě Hillary Clintonová, to ale ignorovala. Chtějí otevřené hranice,“ vysvětluje.
Ilegálové, budoucí demokraté
„Všichni ilegální migranti jsou totiž jejich budoucí demokraté, a proto pro ně chtějí amnestii. Je jich zde na třicet milionů a Clintonová jim během prvních sto dní své možné vlády slíbila amnestii. Ti, kteří žijí v Kalifornii, mají dokonce už volit povoleno. Kalifornský guvernér Jerry Brown takový zákon prosadil právě před těmito volbami. Ostatně v mnohých státech, kde je to stále protizákonné, volí migranti pod identitami mrtvých lidí,“ líčí předvolební šachy.
„Nejsem proti imigrantům, ale chtěla bych, aby se do země dostali legálně. U ilegálních migrantů nemůže nikdo vědět, co jsou zač a za jakým účelem sem přišli. Určitě jsem proti těm, kdo se nechtějí přizpůsobit a žít podle zákonů téhle země. Ostatně to u mě platí i obecně. Když chtějí muslimové žít podle práva šaría, tak ať zůstanou v zemích, kde se žije podle zákonů šaríji. Vždyť zdejší ústava a právo šaría nejdou dohromady, naopak jsou protikladné. Ostatně máme zde dost ‚domácích teroristů‘ narozených v rodinách druhé generace zdejších muslimů a víc jich opravdu nepotřebujeme,“ dodává Grossmanová.
Psali jsme:
O muslimských uprchlících
Pětasedmdesát procent Američanů je, jak říká, proti muslimské imigraci a nelegálním migrantům. „Proto je Donald Trump tak populární. Tito lidé chtějí bezpečné hranice, angličtinu jako hlavní jazyk vyučovaný na školách a americkou kulturu. Multikulturalismus však tuto kulturu mění. Organizace spojených národů v New Yorku nás stojí miliony dolarů, přičemž se skládá ze zemí a národů, kde jsou lidé tvrdě utlačováni a kašle se na lidská práva. Vždyť se podívejte na množící se rezoluce proti Izraeli, ale o palestinském terorismu se mlčí, ten nikdo nenapadá, ten je asi v pořádku,“ nenechává na pochybách, koho bude volit.
Nakonec si vzpomene na domovinu: „V Evropě je to stejné jako u nás. Jsem jednoznačně proti obrovskému přílivu uprchlíků do Evropy. Tihle, ponejvíce muslimové, se nechtějí přizpůsobit tamní kultuře. Naopak. Chtějí, abyste se vy přizpůsobili jejich zvykům a náboženství. Tito lidé si přicházejí Evropu podrobit, a ne se přizpůsobit. Vidím to jako sebevraždu evropské kultury a společnosti. Politici by měli raději pomoci s vytvořením ‚bezpečné zóny‘ třeba někde na území Saúdské Arábie, vždyť tam žijí bohatí muslimové, kteří mají možnosti pomoci. Proč tihle boháči nepomohou svým souvěrcům? Tam se uprchlíci ze Středního východu daleko rychleji a lépe zapojí do společnosti.“
Pohostinný Texas
Narodila se v Topoľčanech na Slovensku. V roce 1965 se s celou rodinou odstěhovala do Karlových Varů a jedenáctého srpna 1968 odletěla do New Yorku na návštěvu. Právě tam se dozvěděla o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a hned si zažádala o politický azyl, který dostala. Žila tehdy v internátní škole Stern College na Manhattanu a chodila do jazykového institutu New York University na hodiny angličtiny pro cizince. Po čtyřech měsících úspěšně složila Test of English as a Foreign Language (TOEFL) a v roce 1971 pak odmaturovala na Stern College. Ještě toho roku se vdala za Američana, časem získala trvalý pobyt, následně i americké občanství.
V New Yorku žila Renata Grossmanová třináct let, později deset let v Michiganu a teď již pětadvacátým rokem v texaském Dallasu. S manželem se vždy stěhovala kvůli jeho práci, nicméně říká: „Texas je můj nejoblíbenější americký stát. Mírné zimy, dlouhá horká léta. Lidé jsou zde pohostinní a přátelští.“ Mají tam centrály firmy jako IBM či Dell. V Texasu je velmi rozvinutá těžba ropy. Ekonomicky a hospodářsky je Texas v rámci USA jedním z nejlepších, nicméně jde i o velmi konzervativní stát.
Psali jsme:
autor: Jan Rychetský
