Ústavní zákon o obecném referendu nejspíše dostane ve Sněmovně šanci. O návrhu normy jedná ANO, SPD, KSČM a Piráti. Podle Kysely ale nic takového politici Ústavě, jakožto zákonu nejvyšší právní síly, nedluží. „Ústava říká, že takový zákon může být přijat, ale nikoli musí. Nemá podobu příslibu, ale spíše výhrady,“ vysvětlit.

V České republice je to podle Kysely zařízené spíše tak, že lid mluví primárně skrze Parlament, a jestli ten má pocit, že existují určité otázky, které přesahují jeho mandát, tak má možnost přijmout ústavní zákon, pomocí něhož tuto otázku převede k rozhodnutí lidu. „To byl v našem případě vstup do EU a tato myšlenka mě připadá jako dostačujicí,“ dodal.

Podle Kysely obecně platí, že vůči referendu je možné vznést námitky, z nichž ta zásadní podle něj je ta, že neumožňuje kompromis. „Rozhodnutí je tady buď ano, nebo ne. Těsná většina pak převalcuje menšinu. Jde o to, zda ji bude pak válcovat trvale a v jak ctilivých věcech,“ dodal v rozhovoru pro DVTV.

Ústavní právník nezapomněl poukázat na to, že například rozhodnutí v Parlamentu předchází nějaký proces, kde dochází ke zvažování argumentů pro a proti. „Tady se zkrátka ten kompromis hledá a rozhodnutí Poslanecké sněmovny pak není nevratné,“ řekl a dodal, že naopak referendu předchází nevyvážená kampaň, která je spíše plná emocí než argumentů. „Podívejte se, jaké argumenty probíhaly v souvislosti s přímou volbou prezidenta, to bylo rozhodování na základě emoce a afektu,“ upozornil.

Celý rozhovor ZDE