Novela, před kterou varoval matematik a analytik Marian Kechlibar ve svém textu „Dokaž, že jsi nevinen“ je na světě a míří do Sněmovny. Podle nové normy by žaloby mohly podávat nejen diskriminovaní jedinci, ale i neziskové organizace. Novela též umožňuje hromadnou žalobu, přičemž důkazní břemeno by před soudem ve všech případech leželo na žalované straně.
Jste spokojeni s našimi vztahy s Čínou?Anketa
„Je to úplný nesmysl, jsem opravdu zásadně proti. Diskriminační žaloby v abstraktní věci pokládám za úplný konec světa,“ uvedl pro Právo Marek Benda, člen ústavně-právního výboru za ODS. „Směřuje to pouze k tomu, že začneme živit neziskovky, které se budou zabývat jen tím, že budou otravovat podnikatele a říkat, že toto ustanovení vašich vnitřních předpisů je potenciálně diskriminační,“ hrozí se poslanec.
Kechlibar i Benda spojovali tento zákon s novelou, která nakonec neprošla, jež by zvyšovala pravomoci ombudsmana. „Paní Šabatová svojí předešlou činností zařídila úřadu ombudsmana takovou ‚skvělou‘ pověst, že záměr nakonec neprošel,“ píše k tomu Kechlibar.
Novela připadá nebezpečná i Patriku Nacherovi z ANO, i když někteří jeho straničtí kolegové a kolegyně za ní stojí. „Nesouhlasím se změnou důkazního břemene. Dokazovat, že jste něco neudělal, je neskonale těžší a někdy absurdní,“ podotkl poslanec. „Zásadně mi vadí, že by žaloby mohly podávat právnické osoby. Je to posílení aktivistické činnosti některých spolků a organizací,“ dodal s tím, že se jedná o další znak progresivistického trendu. „Boj proti diskriminaci se stal posvátnou krávou, ale všeho moc škodí,“ řekl na závěr.
Předkladatelka Monika Červíčková, sama zakladatelka neziskovky, však reformu hájí. „Jsou například firmy, které mají v klauzuli, že pracující senior nedosáhne na bonusy. Nemusí tak k diskriminačnímu jednání dojít, protože ještě nedošlo k vyplácení těch bonusů. Neziskovka musí mít možnost vyvolat jednání, zahájit řízení k odstranění diskriminace,“ říká a dodává, že v některých případech musí žalovaný dokazovat již dnes nevinu. Argumentuje tím, že počet žalob za diskriminaci je malý: „Podle průzkumů se až 11 procent občanů někdy cítilo diskriminováno, ale počet žalob a uzavřených případů je úplně směšný. Současná podoba antidiskriminačního zákona je vhodná jen pro psychicky odolného, finančně dobře zajištěného vysokoškoláka.“
Poslankyně Olga Richterová od Pirátů také navrhovanou novelu zákona hájila: „Žalovaný nemusí dokazovat, že něco neudělal. Co se stalo, to dokazuje stále žalobce, a jinak to ani nejde. Žalovaný musí pouze vysvětlit, proč to udělal. Například propustil zaměstnance v rámci reorganizace, a ne proto, že je Rom,“ vysvětlila poslankyně. A dodala, že neziskové organizace se mohou domáhat jen „opuštění diskriminačního jednání“, nikoliv finanční kompenzace.
Jak však Marian Kechlibar uvádí, v zemích, kde už je takový zákon normou, se větší firmy „vykupují“ ze zájmu neziskovek tím, že si u nich platí kurzy „mezikulturní komunikace“ či kulturní citlivosti“.
Na Facebooku už se velmi krátce a velmi odmítavě k plánované novele postavil právník Jindřich Vodička: „Pokud něco vyjadřuje cestu naší civilizace do pekel, tak je to třeba zrovna tohle.“
O něco ostřeji se vyjadřuje bývalý mluvčí ODS Václav Musílek: „Je to popření základů západní právní tradice, jak se vyvinula už od antického Říma. Takové návrhy připomínají spíše islámskou šaríu. Už diskriminační zákon je daleko za hranou a byl schválen jen proto, že jinak by nás naši skuteční vládci v Bruselu pokutovali. Tahle novela jej dotahuje k dokonalosti.“
autor: kas