Novela, před kterou varoval matematik a analytik Marian Kechlibar ve svém textu „Dokaž, že jsi nevinen“ je na světě a míří do Sněmovny. Podle nové normy by žaloby mohly podávat nejen diskriminovaní jedinci, ale i neziskové organizace. Novela též umožňuje hromadnou žalobu, přičemž důkazní břemeno by před soudem ve všech případech leželo na žalované straně.
Jste spokojeni s našimi vztahy s Čínou?Anketa
„Je to úplný nesmysl, jsem opravdu zásadně proti. Diskriminační žaloby v abstraktní věci pokládám za úplný konec světa,“ uvedl pro Právo Marek Benda, člen ústavně-právního výboru za ODS. „Směřuje to pouze k tomu, že začneme živit neziskovky, které se budou zabývat jen tím, že budou otravovat podnikatele a říkat, že toto ustanovení vašich vnitřních předpisů je potenciálně diskriminační,“ hrozí se poslanec.
Kechlibar i Benda spojovali tento zákon s novelou, která nakonec neprošla, jež by zvyšovala pravomoci ombudsmana. „Paní Šabatová svojí předešlou činností zařídila úřadu ombudsmana takovou ‚skvělou‘ pověst, že záměr nakonec neprošel,“ píše k tomu Kechlibar.
Novela připadá nebezpečná i Patriku Nacherovi z ANO, i když někteří jeho straničtí kolegové a kolegyně za ní stojí. „Nesouhlasím se změnou důkazního břemene. Dokazovat, že jste něco neudělal, je neskonale těžší a někdy absurdní,“ podotkl poslanec. „Zásadně mi vadí, že by žaloby mohly podávat právnické osoby. Je to posílení aktivistické činnosti některých spolků a organizací,“ dodal s tím, že se jedná o další znak progresivistického trendu. „Boj proti diskriminaci se stal posvátnou krávou, ale všeho moc škodí,“ řekl na závěr.
Fotogalerie: - Zdanění církevních restitucí
Předkladatelka Monika Červíčková, sama zakladatelka neziskovky, však reformu hájí. „Jsou například firmy, které mají v klauzuli, že pracující senior nedosáhne na bonusy. Nemusí tak k diskriminačnímu jednání dojít, protože ještě nedošlo k vyplácení těch bonusů. Neziskovka musí mít možnost vyvolat jednání, zahájit řízení k odstranění diskriminace,“ říká a dodává, že v některých případech musí žalovaný dokazovat již dnes nevinu. Argumentuje tím, že počet žalob za diskriminaci je malý: „Podle průzkumů se až 11 procent občanů někdy cítilo diskriminováno, ale počet žalob a uzavřených případů je úplně směšný. Současná podoba antidiskriminačního zákona je vhodná jen pro psychicky odolného, finančně dobře zajištěného vysokoškoláka.“
Poslankyně Olga Richterová od Pirátů také navrhovanou novelu zákona hájila: „Žalovaný nemusí dokazovat, že něco neudělal. Co se stalo, to dokazuje stále žalobce, a jinak to ani nejde. Žalovaný musí pouze vysvětlit, proč to udělal. Například propustil zaměstnance v rámci reorganizace, a ne proto, že je Rom,“ vysvětlila poslankyně. A dodala, že neziskové organizace se mohou domáhat jen „opuštění diskriminačního jednání“, nikoliv finanční kompenzace.
Jak však Marian Kechlibar uvádí, v zemích, kde už je takový zákon normou, se větší firmy „vykupují“ ze zájmu neziskovek tím, že si u nich platí kurzy „mezikulturní komunikace“ či kulturní citlivosti“.
Na Facebooku už se velmi krátce a velmi odmítavě k plánované novele postavil právník Jindřich Vodička: „Pokud něco vyjadřuje cestu naší civilizace do pekel, tak je to třeba zrovna tohle.“
O něco ostřeji se vyjadřuje bývalý mluvčí ODS Václav Musílek: „Je to popření základů západní právní tradice, jak se vyvinula už od antického Říma. Takové návrhy připomínají spíše islámskou šaríu. Už diskriminační zákon je daleko za hranou a byl schválen jen proto, že jinak by nás naši skuteční vládci v Bruselu pokutovali. Tahle novela jej dotahuje k dokonalosti.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
