"S tímto výsledkem dostal premiér (Alexis Tsipras) jasný mandát od řeckého lidu," reagoval na první výsledky mluvčí řecké vlády Gavriil Sakellaridis. Podle něj tento mandát znamená, že řecká vláda má bránit svůj postoj vůči mezinárodním věřitelům a také svůj návrh, který věřitelům předložila. "Opravdové vyjednávání musí začít dnes v noci," dodal Sakellaridis.
Tsipras podle médií telefonicky hovořil s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Na úřadu řecké vlády se začali shromažďovat členové kabinetu, aby oslavili vítězství a dohodli se s premiérem na budoucí vyjednávací strategii. Příslušníci politické opozice netajili rozčarování nad výraznou porážkou tábora 'ano', tedy příznivců dohody s věřiteli, a vyzvali Tsiprase, aby se do 48 hodin dohodl s mezinárodními věřiteli na nových podmínkách, jak slíbil, že po vítězství učiní.
"Řecký lid dokázal, že se nenechá vydírat, terorizovat a vyhrožovat si. Demokracie zvítězila," napsal na svém twitterovém účtu už při prvních odhadech provedených podle telefonického průzkumu voličů řecký ministr obrany a šéf koaličních Nezávislých Řeků Panos Kammenos.
VŠE O REFERENDU V ŘECKU SI PŘEČTĚTE ZDE
Vůdkyně opozičních socialistů Fofi Gennimataová uznala výsledky referenda. "Respektujeme verdikt lidu. Lid chce, abychom zůstali v Evropě a chce dohodu. Země musí vyjít ven ze slepé uličky, kde se ocitla vinou vlády," prohlásila politička.
"PASOK (Panhelénské socialistické hnutí) vedl svou bitvu za 'ano' v zájmu řeckého lidu. Je na čase, aby předseda vlády uvedl do praxe svůj slib dohody do 48 hodin k obnovení stability v zemi. Čas se odpočítává, Řecko nesnese další zdržení," dodala.
Řecko hlasovalo o dohodě s eurozónou
Řekové dnes v referendu hlasovali o dohodě s mezinárodními věřiteli, k nimž patří i ostatní země eurozóny. V Řecku i ve zbytku Evropské unie se napjatě očekává, jaký bude výsledek. Nejvyšší evropští představitelé v čele s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem chtějí hlasování konzultovat hned, jakmile bude jasný výsledek. Jejich reakce se ale očekávají spíše až v pondělí. Analytici tvrdí, že pokud bude Řecko donuceno eurozónu opustit, zřejmě bude muset zavést i jinou měnu, kterou zřejmě zpočátku čeká prudký pokles hodnoty.
Průběh vlastního hlasování byl poměrně klidný, zájem voličů byl však podle odhadů o něco slabší než při lednových volbách, kdy k volebním urnám dorazily dvě třetiny oprávněných voličů. Řekové byli ohledně referenda značně rozděleni: poslední průzkumy veřejného mínění zveřejněné v pátek totiž naznačovaly, že počet voličů odmítajících návrhy věřitelů je zhruba stejný jako počet stoupenců dohody.
Svůj hlas odevzdali všichni významní vládní i opoziční politici. Šéf levicové vlády Alexis Tsipras a ministr financí Janis Varufakis, kteří vyzvali k rozhodnému 'ne' věřitelům, dnes řekli, že referendum je vítězstvím demokracie. Prezident Prokopis Pavlopulos pak zdůraznil, že je zejména zapotřebí, aby země zůstala jednotná.
Hollande se podle francouzského nedělníku Le Journal du Dimanche nechal slyšet, že bude dál naléhat, aby Řecko zůstalo v eurozóně, ať už hlasování dopadne jakkoli.
Nutnost zavedení jiné měny v Řecku, pokud tamní voliči odmítnou požadavky věřitelů, zdůraznil předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Francouzský ministr hospodářství Emmanuel Macron naopak řekl, že ani odmítnutí reforem v plebiscitu nemůže automaticky vést k odchodu země z eurozóny. Šéf německé centrální banky Jens Weidmann podle zdrojů listu Handelsblatt varoval vládu Merkelové, že odchod Řecka z eurozóny by způsobil v německém rozpočtu výpadek v řádu miliard eur.
Řecká vláda levicového premiéra Alexise Tsiprase tvrdí, že v případě odmítnutí dohody s věřiteli kabinet získá silnější mandát pro vyjednání výhodnějších podmínek pro Řecko. V opačném případě je ale vláda ochotna se podřídit věřitelům.
Spekuluje se, že v případě řeckého 'ne' věřitelé nebudou mít náladu Řekům ustupovat o nic více než v minulosti. V této souvislosti se podle řeckého listu Ta Nea hovoří o takzvaném "Gremainu", kdy Řecko setrvá v eurozóně, ale jeho zdroje zcela vyschnou, protože věřitelé už Aténám nic nepošlou.
I v případě takzvaného "Grexitu", tedy odchodu Řecka z eurozóny, by Evropská centrální banka (ECB) měla Řekům zastavit přísun nových eur. Zásoby tvrdé měny, jimiž Atény disponují, zřejmě nebudou stačit na to, aby mohla vláda pokrýt všechny své závazky. To by vládu patrně donutilo začít vydávat dlužní úpisy, jimiž by platila státním zaměstnancům a které by použila i k výplatě důchodů. Kupní síla dlužních úpisů, ať již na ulici nebo v zahraničí, by pak byla přímým měřítkem hodnoty nové měny. Hrubé odhady devalvace, kterou by řecká ekonomika potřebovala, aby byla na mezinárodních trzích znovu konkurenceschopná, hovoří o 25 až 30 procentech.
Podle českého státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy se může zlepšit pohled Čechů na eurozónu, pokud se řeckou krizi podaří jakýmkoli způsobem vyřešit, ať už záchranou Řecka, nebo jeho odchodem ze skupiny zemí platících eurem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav, čtk
