Republika vadí? Protektorát by panu ministrovi vyhovoval více? Rakušan s Dvořákem pod palbou

30.12.2023 21:30 | Monitoring

Ministr Martin Dvořák je členem vlády pro evropské záležitosti pouze půl roku, ale už si vydobyl pověst nadšeného fanouška všeho unijního. Naposledy plédoval za přijetí eura, hezké by to prý by při příležitosti fotbalového eura 2028. A vysmíval se označení „Česká republika“, které nás prý přirovánává k doněckým či luhanským separatistům. Poslanec SPD Zdeněk Kettner se přes sociální síť ministra STAN optal, zda by mu více vyhovovalo zřízení zvané protektorát.

Republika vadí? Protektorát by panu ministrovi vyhovoval více? Rakušan s Dvořákem pod palbou
Foto: Twitter
Popisek: Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák

Anketa

Vadí vám chování Andreje Babiše v TV debatách a v Poslanecké sněmovně?

8%
90%
hlasovalo: 43734 lidí

Vládu se v lednu chystá jednat o euru a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák avizoval, že se v rámci toho chystá hnutí STAN uvnitř kabinetu vyvolat debatu o učinění kroků, které by Českou republiku dovedly k přijetí společné evropské měny a opuštění české koruny.

To, že přijetí eura nepodporuje veřejnost a mohlo by odstartovat další zdražování, dle Dvořáka není důležité. Zásadní prý je, že se skrze euro „posílí naše vazba na Západ“ a závazky vůči ostatním zemím, včetně předluženého jihu Evropy, pak považuje „za plus“.

„Optimální“ podle Dvořáka bude, pokud přijetí eura načasuje dle data konání mistrovství Evropy ve fotbale Euro 2028. „Naše optimální představa je, že bychom euro mohli mít v roce 2028. Bude i fotbalové Euro a bylo by pěkné, kdybychom postoupili zároveň tam i tam,“ řekl Dvořák pro SeznamZprávy.cz s tím, že by vláda měla rozhodnout, že ČR v roce 2025 vstoupí do evropského mechanismus směnných kurzů ERM II, který samotnému přijetí eura předchází a stanovil by patnáctiprocentní fluktuační pásmo středního kurzu koruny k euru.

„Pobyt v ERM II je minimálně dvouletý, takže v roce 2027 budou moci být splněna všechna čtyři vstupní kritéria a v roce 2028 můžeme euro mít. Jestli to příští vláda udělá, nebo ne, to nevím. Ale my pro euro nemůžeme udělat nic víc, než rozjezd připravit,“ řekl s tím, že by měla vláda začít jednat ještě před dalšími sněmovními volbami.

Pro euro je dle něj „čtyři a půl“ stran z vládních pěti. „V ODS posiluje křídlo, které je, řekněme, liberálnější nebo proevropštější. I díky našemu úspěšnému předsednictví si začínají víc a víc uvědomovat, že Evropská unie jsou naši partneři, a ne nepřátelé,“ uvedl Dvořák k podpoře přijetí eura ve vládě.

Zdali Česká republika učiní kroky k přijetí eura má záležet na ODS, ale rozhodující vliv má v tomto ohledu i zbytek koalice Spolu, jelikož si podle Dvořáka TOP 09 a lidovci uvědomují, jaký mají volební potenciál bez občanských demokratů. „Ve Spolu prostě jedna strana výrazně dominuje. Je to ona, kdo určuje, co je správné a co ne. Zbylé dvě mají velmi malý operační prostor, protože bez ODS jejich budoucnost není úplně světlá,“ tvrdí.

Kromě ODS jsou proti přijetí eura také čeští občané. Proti jeho přijetí je až 73 procent lidí a pro bylo letos při průzkumu CVVM jen 22 procent. Tento argument prý ve vládě zaznívá, co chtějí čeští občané, však dle Dvořáka není podstatné, jelikož „v zemích, které už euro mají, s ním jsou ve stejných průzkumech lidé spokojeni“. „Razím názor, že když něco považujeme za správné, tak pro to musíme většinovou podporu sehnat. Budeme-li se řídit tím, co chce nebo nechce ulice, tak nejsme politici, ale čtenáři průzkumů. Tak já odmítám politiku dělat,“ vyjádřil se ministr.

„Patnáct let našeho vzdorování nástupu eura ukazuje, že koruna sama o sobě opravdu není příliš efektivní nástroj k zajištění prosperity. Naše monetární politika, zvlášť v posledních letech, neprokazuje, že bychom byli schopni nějak zásadním způsobem profitovat z toho, že euro nemáme. Zdejší postoj je čistě psychologická, národovecká argumentace. Máme svou korunu, národní symbol, ale co jsme na tom vydělali? Co je ten benefit?“ pokračoval.

Na námitky ekonomů a Národní rozpočtové rady, že vůči eurozóně přetrvávají velké cenové rozdíly a že konvergence k bohatším zemím je v režimu společné měny možná jen přes další zdražování, Dvořák odvětil, že k tomu neviděl žádná čísla a že ekonomická debata „o přínosech a nákladech eura se může vést donekonečna a na konci to vyjde plus minus nerozhodně“. „To zásadní rozhodnutí je politické a je zjevné, proč je potřeba ho udělat. Posílí se tím naše vazba na Západ a tím pádem se posílí i naše odolnost vůči Východu, ať už je tím myšleno Rusko, nebo Čína,“ myslí si.

Problém prý není ani v tom, že bychom vstupem do eurozóny na sebe vzali i závazky vůči ostatním členským státům, včetně předlužených zemí jihu Evropy. „Kolektivní závazky považuji naopak za plus. Koruna je jen pidiměna, proti které si každý může docela dobře vyskakovat. Místo toho je tu možnost být součástí daleko většího společenství, druhé největší rezervní měny po dolaru. Hledání námitek je myslím spíš zástěrkou pro ty, kteří se teď eura bojí, protože si vychovali veřejnost k tomu, že euro je zlé,“ odmítl to Dvořák a pronesl, že by vláda při svém aktuálním jednání měla ministru financí uložit, aby začal připravovat vstup do ERM II. „Anebo by to mohla uložit mně, mě by to moc bavilo,“ dodal.

Slova ministra Dvořáka o přijetí eura podpořil také předseda STAN a ministr vnitra Vít Rakušan. „Cesta k euru začíná vstupem do ERM II. Proto ministři za STAN tenhle krok jednoznačně podporují,“ avizoval.

Možnost, že by mohlo případné přijetí eura ovlivnit mínění českých občanů, které euru nenahrává, zřejmě nenastane. Konání referenda o euru Rakušan rázně odmítá. „Referendum nebude? To by mělo být, když jde o tak zásadní věc,“ napsal ministrovi jeden z komentujících na sociální síti X, načež mu Rakušan odpověděl, že „už bylo“. „Už bylo. K přijetí eura jsme se zavázali vstupem do EU. A o tom jsme rozhodli v referendu,“ míní.

Poslanec SPD Zdeněk Kettner pak naopak na Dvořákovy výroky reagoval s kritikou a připomenul i ministrova nedávná slova, že bychom neměli lpět na používání státního názvu „Česká republika“. „Nesmyslným lpěním na ‚republice‘ se řadíme ke KLDR, Laoské lidové republice nebo k Luhanské či Doněcké lidové republice. Tedy k zemím, které ve skutečnosti republikami nejsou,“ myslí si Dvořák, že bychom Českou republiku měli označovat pouze jakožto Česko.

„Tento ‚český‘ naprosto zbytečný pidiministr perlí čím dál více. Nejdříve označí měnu státu, který ‚zastupuje‘ za pidiměnu, nyní se vysmívá i pojmu republika. Protektorát by mu vyhovoval více?“ poznamenal pak k ministrovi pro evropské záležitosti poslanec Kettner.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radek Kotas

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

21:33 „Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

Ruským tankům nazývaným „blyatmobiles“ nebo „želví tanky“ či „bitevní stodoly“ se dostává pozornosti…