Na česko-slovenských vztazích se kvůli ruské agresi proti Ukrajině objevila kaňka. Pavlína Nečásková, moderátorka Českého rozhlasu Plus a někdejší zpravodajka veřejnoprávního rozhlasu na Slovensku, má za to, že je to „výrazná jizvička“ na našich vztazích.
„Myslím si, že je to určitě rána, kterou asi ne všichni účastníci těchto dvou stran očekávali. Neřekla bych, že to ty vztahy nějakým způsobem úplně zmrazí – ony fungují na dalších úrovních a dál fungovat budou. Ale když si vezmeme to, že možná nemáme v Evropě většího spojence, což je dané samozřejmě historicky a těmi všemi vzájemnými vazbami, ani Slováci nemají většího spojence, tak je to poměrně zásadní. Musíme si říct, že i když ani Česko, ani Slovensko nejsou těmi nejvýznamnějšími hráči v Evropě, ani k tomu nemají příliš nakročeno, tak přesto si tak říkajíc vždycky trošku kryly záda. Když si vzpomeneme třeba na rok 2021, kdy se objevily nové informace ohledně útoků ve Vrběticích, o tom, že za nimi mohla stát ruská vláda, tak Slovensko bylo první, které okamžitě reagovalo. Reagovalo tak, že ústy ministra zahraničí Ivana Korčoka, dnes kandidáta na slovenského prezidenta, vyhostilo okamžitě tři diplomaty z ruské ambasády, což byl ten nejvyšší počet ze všech evropských států, které se rozhodly tímto způsobem Českou republiku podpořit. Takže tím jasně dali najevo, bylo to takové jedno z těch velkých, silných gest, že my jsme tady, kryjeme vám záda. A podobně postupovala samozřejmě i Česká republika. Teď se na těch vztazích ukazuje taková jizvička, která ale určitě není přehlédnutelná a je poměrně výrazná,“ prohlásila v podcastu Českého rozhlasu Vinohradská 12.
Ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Jaroslav Zajíček v podcastu serveru Seznam Zprávy Ptám se já prozradil, že Fialův kabinet rozhodnutí předem nekonzultoval s prezidentem Petrem Pavlem.
„Koordinované to nebylo. Já jsem zahraničněpolitický ředitel prezidenta. Mým primárním úkolem je udržovat dobrou kvalitu vztahů se slovenskou prezidentkou, potenciálně slovenským prezidentem. A určitě to na naší úrovni koordinováno nebylo,“ oznámil.
Režisér a producent David Martinek kvůli roztržce se Slovenskem Fialovi na sociální síti Facebook od plic vynadal a zdůraznil, že se za svého předsedu vlády stydí.
„Stydím se za Petra Fialu,“ nadepsal svou glosu na sociální síti Facebook. A hned pokračoval:
„Zrušení společného zasedání české a slovenské vlády? Jen rezignovaně konstatuji, že pan Fiala a jeho lokajská vláda jen velmi těžko najde řeč se zkušeným politikem, jakým je Robert Fico. Který velí, možná v posledním okamžiku, k jednání, míru, ukončení války a nesmyslného zabíjení na Ukrajině. Polistopadové vlády nikdy nedokázaly sebrat odvahu začít vyjadřovat zájmy českého státu na mezinárodní scéně. Obhajovat suverénní politiku vlastního státu. Jeho skutečné zájmy. A takto přispět k pochopení Západu o potřebách a zkušenostech zemí střední a východní Evropy. Čest vzácným výjimkám. Jako byli v otázkách mezinárodní politiky například prezidenti Miloš Zeman nebo Václav Klaus,“ podotkl posmutně s tím, že většina českých vlád jen „lokajsky potvrzovala stanoviska Západu“.
Podle Martinka česká vláda většinou jednala bezpáteřně a před Západem se bála projevit svůj názor. Mnohem lepší by podle režiséra a producenta bylo, kdyby Česko ukázalo Západu, že v hodnocení ruské invaze na Ukrajinu dělá obrovskou chybu.
Naproti tomu Jiří Jan Lobkowicz, potomek šlechtické rodiny, která žije v českých zemích asi 800 let, rozhodnutí premiéra Petra Fialy ocenil a zdůraznil, že krok Petra Fialy vyvolal na určitých místech hysterické reakce. Slovákům vzkázal, že se postavili na „špatnou stranu dějin“.
„K hysterické reakci mnoha komentátorů na zrušení mezivládního jednání našeho premiéra Fialy se Slovenskem, kvůli silnému diplomatickému sblížení Ficovy vlády s Putinovým teroristickým režimem, mohu jen říci, že Fiala má pravdu a ČR nemá důvod podřídit se psychopatovi, jako je Fico, a museli jsme mu gestem ukázat, že nedávná deklarace, kterou učinil ohledně Ruska, je nepřijatelná a ukazuje, že Slovensko si jako často za svou krátkou existenci vybírá špatnou stranu dějin.“
S odkazem na 174. narozeniny T. G. Masaryka napsal, že Češi v roce 1918 slovenský národ kulturně a politicky zachránili, když ho vytáhli z maďarského područí, kde byl slovenský národ odsouzen k politické a kulturní smrti.
Podle Lobkowicze však zároveň nelze zapomínat, že Česko historicky navazuje na tisíciletou tradici svého vlastního království, které vždy patřilo k západní civilizaci, zatímco Slováci podobnou zkušenost nemají a Československo vnímali spíše jako stát, který vznikl z ekonomické nutnosti.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Kobliha57
