Rituální mordování kaprů ukazuje, jak jsme zaostalý národ, vzkazuje mladý Patočka

26.12.2018 10:13

Kapr je tradiční rybou konzumovanou v českých zemích na Štědrý večer. Ale způsob jejich chovu a zvláště prodeje vadí Josefu Patočkovi z Deníku Referendum. „Nedovedu pochopit, jak se mohou lidé dobrovolně podílet na utrpení tak evidentním a křiklavém, jako je prodej vánočních kaprů,“ píše autor. A popisuje utrpení kaprů, než se dostanou na stůl v patřičné úpravě.

Rituální mordování kaprů ukazuje, jak jsme zaostalý národ, vzkazuje mladý Patočka
Foto: Hans Štembera
Popisek: Performance aktivistů hnutí 269 Life, kterou protestovali proti zabíjení vánočních kaprů, tedy tradičnímu štědrovečernímu pokrmu

Josef Patočka do Deníku Referendum přispívá jako redaktor rubriky Svět a sloupkař se zaměřením na ekologické otázky a další civilizační témata. Současně studuje politologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a působí v globálním hnutí za klimatickou spravedlnost, toť popis na stránkách serveru.

„Počátkem listopadu jsem byl na celostátním plénu našeho klimatického hnutí Limity jsme my v jihočeském Táboře,“ začal Patočka svou úvahu. Všiml si prý betonových kádí, které byly dle jeho slov dokonale zaplněné kapry. „Ryb bylo ve vodě tolik, že ani na chvíli nemohly zůstat v klidu. V divé panice se neustále mlely, tlačily se jedna na druhou a v pravidelných intervalech vyskakovaly nad hladinu, snad v touze uniknout hrůze pod ní. Co chvíli některý z kaprů skok nepropočítal, plácl sebou na betonový okraj a lapaje po dechu se musel domrskat nazpět do vody,“ popisuje Patočka situaci.

Anketa

Myslíte, že se v roce 2019 budeme mít lépe než v tomto končícím roce?

23%
77%
hlasovalo: 18948 lidí
Listopadový výjev se mu prý v paměti vrátil, když musel procházet „závany mrtvolného pachu kapřích kádí cestou na trolejbus“. A poslouchat, zde bude zvíře zkonzumováno v trojobalu či grilované. „Nedovedu pochopit, jak se mohou lidé dobrovolně podílet na utrpení tak evidentním a křiklavém, jako je prodej vánočních kaprů,“ píše aktivista. Prý nejde ani tak o otázku, jestli je správné vzít zvířeti život, abychom se nasytili, ale o to, jak se k nim chováme. „Vždyť je to ohavné, nelidské a nepřijatelné,“ apeluje Patočka.

Kapr cestou na vánoční stůl podle Patočky trpí pořád. Jednak koncentrací mnoha ryb v malém prostoru, dále nedostatkem kyslíku a jídla. V kádích si prý přivodí zranění, odřeniny či otevřené rány, též se v nich údajně snadno šíří plísně a bakterie. „Osud utýraného zvířete, nepojde-li následkem toho všeho ještě pod hladinou, uzavírá nakonec samozřejmě pouliční masakr, jehož jsme v ulicích našich měst rok co rok svědky – o domácí řezničině raději nemluvě,“ píše Patočka. Síť prý kaprovi poláme při výlovu z kádě ploutve, a když je prodavač líný, tak prý vezme kapra za žábry. „Není-li před smrtí řádně omráčen a vykrven, může se probudit ještě i při oškrabávání šupin či v igelitové tašce,“ sděluje smutný osud ryb Patočka.

Říká, že se nechce povyšovat: „Na týrání a vykořisťování zvířat se z pohodlnosti nákupem klecových vajec či běžných mléčných výrobků podílím častěji, než by se slušelo.“ Občas prý dokonce jí i maso. Ale cituje Gándhího, podle kterého se velikost a mravní pokrok národa pozná podle toho, jak zachází se svými zvířaty. Z kapří perspektivy jsme prý národ zaostalý.

Pak Patočka zabíhá do filozofie. „Rituální mordování kaprů o svátcích klidu a míru lze ovšem vidět také jako odraz našich vztahů mezi sebou navzájem i k ostatním živým bytostem,“ píše. Násilí je prý reprodukováno společenskou strukturou opírající se o kulturní zvyklosti předků, které normalizují lhostejnost k utrpení. „Současná německá kritická sociologie tomu říká přiléhavě imperiální životní styl,“ popisuje Patočka prodej kaprů a dodává, že v celém světě se rozmáhající hnutí za práva zvířat je nutné vidět v kontextu dlouhé emancipační tradice, jež se údajně snaží solidaritu, tedy soucit s cizím utrpením spojený se snahou o jeho zmírnění, rozšířit od lidí i k jiným živočišným druhům.

Celý článek ZDE

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: kas

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bobošíková a Kotrba o Ukrajině a válce. Už se rýsuje výsledek

18:22 Bobošíková a Kotrba o Ukrajině a válce. Už se rýsuje výsledek

Jak ovlivní balík pomoci z USA a nové mobilizační předpisy pro Ukrajince vývoj rusko-ukrajinského ko…