Koudelka také uvedl, že po snížení počtu ruských diplomatů v Praze jsou možnosti zpravodajského působení Ruska proti Česku velmi omezené. Za jedno z největších rizik označil dezinformace, na čemž se shodl i s dalšími účastníky konference. O riziku ruských útoků na kritickou infrastrukturu hovořili i další účastníci, o Česku jako o cíli však přímo nehovořili.
Rusko útočí na energetickou infrastrukturu a civilní cíle na Ukrajině. Ruské síly bojující na Ukrajině dostaly nového velitele. Armádní generál Sergej Vladimirovič Surovikin, který bojové zkušenosti získával např. v Sýrii, má mezi vojáky přezdívku „surový“. A jako nový velitel vojenských sil na Ukrajině tuto svou pověst bezezbytku naplňuje. Po jeho nástupu čelí ukrajinská města další vlně ostřelování.
Rakety dopadají na Sumy na severu země, na Záporoží na jihu země i na samotný Kyjev. O útocích informuje mimo další média i BBC. Smrtící střely zasahují domy obyčejných lidí. Dokládají to videa kolující po sociálních sítích.
Koudelka připomněl, že Rusko označilo Česko jako svého nepřítele. „A Rusko svého nepřítele, tedy nás, NATO a západní společenství, chce zničit,“ prohlásil Koudelka. „A k tomu využije všechny prostředky, všechny možnosti, které má,“ zdůraznil. Dodal, že právě dezinformace jsou jedním z velmi silných prostředků, které Rusko používá. „A přece na to ta země musí reagovat,“ prohlásil. „Protože když to neuděláme teď, tak možná nebude koho chránit,“ dodal.
Tím, že se po odhalení příčin výbuchů ve Vrběticích podařilo zásadně snížit počet pracovníků ruské diplomatické mise v Praze, se zásadně snížil i počet ruských zpravodajců na českém území. Nyní je v Praze na ruském velvyslanectví šest diplomatů a kolem dvaceti administrativních pracovníků. Ruské zpravodajské působení z tradičních pozic je velmi omezené, poznamenal šéf BIS. Dodal, že Rusové jsou nyní nuceni používat jiné způsoby. Varoval před snahou počet ruských diplomatů opět zvýšit. Je si jist, že tyto snahy přijdou a budou zakrývány různými důvody.
Koudelka se přimlouval i za to, aby součástí české reakce na válku na Ukrajině nebyla jen vojenská a diplomatická podpora, ale i pomoc ruským organizacím hájícím lidská práva a svobody. „To považuji za velice důležité,“ řekl.
Ruské možnosti poškodit českou stranu jsou značné a nelze je v krátkém horizontu zcela eliminovat. Lze se ale vyvarovat vytváření nových zranitelností. Rusko problémy ve společnosti nejen vytváří, ale snaží se zesilovat ty existující. Týká se to hlavně dopadu cen energií, pohonných hmot a s tím souvisejícího zdražování spotřebního zboží a rostoucí inflace, uvedl Koudelka.
Řekl, že Rusko se snaží vyděsit obyvatele západních demokracií ve třech oblastech. První z nich je tvrzení, že bez Ruska nebude dostatek energie na zimu, a proto je nezbytné se s Ruskem dohodnout. Druhým je tvrzení, že protiruské sankce v konečném důsledku poškozují víc Evropany, a proto nemají smysl. Třetím tvrzením je, že západní země upřednostňují pomoc Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům před pomocí vlastním lidem.
„Jedním z největších rizik z hlediska aktivit Ruské federace je snaha narušit jednotný postup členských států proti Rusku,“ řekl šéf kontrarozvědky. Jedním z nástrojů může být podle něj navazování dvoustranné spolupráce, které může mít podobu například dodávek surovin za snížené ceny.
Náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík poukázal na to, že dezinformace nejsou nikde definovány, na rozdíl například od šíření teroristického obsahu, který definuje nový evropský předpis. Vyslovil obavu z toho, že na boj s dezinformacemi nebudou současné demokratické nástroje stačit. Šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun poznamenal, že pro zpravodajskou komunitu bude výhodné, pokud ohledně dezinformací bude existovat jasná právní úprava.
Před dalšími překvapeními ze strany Ruska varoval i zvláštní vyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. „My si nechceme připustit, že je to pro Rusko existenciální válka,“ řekl. „Od 16. září, kdy Německo převzalo do nucené správy majetky Rosněfti, je vůči Evropě ze strany Ruska možné cokoli. Čím dříve si to připustíme, tím lépe,“ uvedl ve své prezentaci. Poukazoval například na to, že nedávné výbuchy, které poškodily plynovody Nord Stream I a II, nepoškodily všechno potrubí. Vyslovil spekulaci, zda Rusko nebude chtít třeba na jaře nepoškozenou větví plynovodu Evropě plyn nabídnout. Podotkl ale, že nenaznačuje, kdo za výbuchem stojí.
Také nový ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Vladimír Posolda uvedl, že lze očekávat útoky na kritickou infrastrukturu, i když nehovořil výslovně o Česku. Připomněl poslední případ sabotáže v Německu, kde pachatel poškodil kabely u systému pro řízení vlaků. Ten, kdo to provedl, musel podle něj mít dobré informace o tom, jak je systém nastaven. „Dneska už můžeme říct, že podobné útoky patří do standardního arzenálu, který Rusové používají vůči západním zemím i vůči komukoli, kdo se jim znelíbí,“ uvedl šéf civilní rozvědky.
Řehka: Nikdy jsme nebyli blíž konfliktu mezi Ruskem a NATO
Za posledních několik desetiletí nebylo Rusko a NATO blíže reálnému konfliktu, ani konvenčnímu, ani jadernému, než nyní. Na dnešní konferenci na téma Ruské mocenské a vlivové působení proti (střední) Evropě a naše reakce to řekl náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Konflikt by na Česko měl značný dopad, situace je vážná, uvedl.
Doba varování před případným konfliktem na evropském válčišti může být poměrně krátká, řekl Řehka. Za výhodu označil, že nyní má NATO v Evropě jasně definovaného protivníka. „Další věc, která se změnila pro mě jako pro vojáka, je, že mám jasně definovaného protivníka tady v Evropě,“ prohlásil. „My jsme se styděli nazývat Rusko hrozbou nebo protivníkem nebo něčím podobným, zatímco oni nás tak označují, chovají se tak k nám,“ řekl.
„Je potřeba si říct, že já jako náčelník generálního štábu mám absolutně jasno, že jestli budu s někým válčit tady na evropském válčišti, kdo to je. V současné době s největší pravděpodobností je to Ruská federace,“ řekl.
Řehka míní, že není možné doufat v rychlý konec rusko-ukrajinského konfliktu. „Stát se může cokoli, ale já ho spíš nevidím,“ poznamenal. Konflikt podle něj také nemá žádné dobré řešení. „Teď se bavíme, jak špatné víc nebo méně to řešení do budoucna bude,“ řekl.
Zdůraznil, že Česko musí být platný spojenec v NATO. „My, jako Armáda České republiky, se bráníme a budeme se vždycky bránit v rámci Aliance,“ prohlásil. Musíme být platný spojenec, dodal. Upozornil proto mimo jiné na nutnost stabilního rozpočtu na obranu. Připomněl, že armáda dělá řadu věcí, pomáhala při pandemii covidu, pomáhala při povodních. Zdůraznil ale, že armáda se má připravovat na boj a v této roli je nezastupitelná. „Neměli bychom zapomínat, k čemu máme armádu a ozbrojené síly,“ řekl. Armáda je od toho, aby bojovala, má se připravovat na boj a v této roli je nezastupitelná, uvedl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
