Podle Kubery antisemitismus narůstá po celé Evropě, přestože se od konce druhé světové války pravidelně konají vzpomínkové akce na oběti holokaustu často za přítomnosti čelných představitelů evropských států. Elity jsou při jeho potírání liknavé, míní. „Antisemitismus je odmítnutí zodpovědnosti, snaha přenést zodpovědnost na někoho jiného a trestat ho,“ uvedl.
Problémem není podle něj pouze nenávist k Židům, ale také k Romům. „I oni jsou stále vystaveni společenské šikaně,“ doplnil. Toto téma připomněla i psycholožka a zástupkyně romské menšiny Monika Mihalíčková. Podle předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (ANO) je nutné vzdorovat lhostejnosti, cítit odpovědnost, hájit demokracii a svobodu. „Zlo a lež má jméno antisemitismus,“ řekl. Písemnou zdravici poslal také premiér Andrej Babiš (ANO).
Jaroslav Kubera
Na setkání promluvil i bývalý vězeň Jiří Fišer, který byl s rodinou transportován do osvětimského tábora v květnu 1944. „Byli jsme namačkáni v nákladních vagonech bez jídla a pití, cestou několik lidí zemřelo. Nejsmutněji nám bylo, když jsme projížděli přes rodné město, Českou Třebovou, stáli jsme na zavazadlech a malým okénkem se dívali na známá místa, která byla na dosah ruky, a přesto pro nás tak vzdálená a nedostupná,“ vzpomínal.
Se svým bratrem Josefem se podle něj jako jediní z rodiny zachránili jen proto, že byli dvojčata. Nacistický lékař Josef Mengele jim mimo jiné naočkoval látky, které způsobovaly nemoci, a sledoval, zda je průběh nemocí u dvojčat stejný. „Osvětim se nám podařilo přežít díky tomu, že jsme byli děti a brali jsme vše jako nutné zlo, ze kterého jsme neměli rozum,“ řekl.
Vondráček připomněl, že Poslanecká sněmovna dnes přijala usnesení, které vymezuje antisemitismus. Definici vypracovala a přijala v květnu 2016 Mezinárodní aliance pro připomínku holokaustu (IHRA). Stejné usnesení přijal už dříve izraelský Kneset a parlamenty Velké Británie, Rakouska, Rumunska, Německa, Bulharska, Litvy, Slovenska, Makedonie, Moldavska a Nizozemska.
Mezinárodní den památky obětí holokaustu připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen koncentrační tábor Osvětim na jihu Polska. Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zemřelo 1,1 milionu lidí, většinou Židů. K vězňům osvětimského tábora patřilo také na 50 000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6 000. Nacisté za druhé světové války zavraždili šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350 000 lidí, zemřelo 250 000 Židů.
Setkání v Senátu uspořádala Federace židovských obcí v ČR a Nadační fond obětem holocaustu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
