Krize kolem eura měla zničující dopad na periferní země eurozóny, tedy na Řecko, Portugalsko, Irsko, Španělsko, Itálii a Kypr, a vedla k růstu rozdílů mezi severem a jihem.
Takzvané záchranné plány vynucované Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem způsobily, že masivní úsporné politiky snížily domácí poptávku. Prudce vzrostla dlouhodobá nezaměstnanost, proběhly brutální škrty v sociálních programech a veřejných investicích, a výsledkem je rapidně klesající životní úroveň a rozsáhlá migrace.
HDP řady zemí EU se nedostal na předkrizovou úroveň
HDP ve Španělsku, Portugalsku, Irsku a Itálii je v průměru 7 % pod úrovní před krizí. HDP Řecka je nižší téměř o čtvrtinu. V této zemi je oficiální podíl nezaměstnaných přes 26 %, zatímco ve Španělsku téměř 25 %. V Portugalsku dosahuje 14 %, v Itálii 12,3 % a v Irsku přesahuje 11 %.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
