Podle Zemana schvalovací proces služebního zákona odporoval ústavním principům. Problém spatřuje také ve dvou desítkách různě rozsáhlých pasáží zákona, které upravují například diskutované postavení politických náměstků. Norma prý také dává vládě příliš širokou pravomoc při vydávání nařízení, jež služební zákon doplňují.
Služební zákon začal platit po letech příprav a sporů
Zemanův návrh má šest stran textu, oproti jiným podáním, jež směřují proti právním předpisům, je tak relativně stručný. V úvodu se věnuje schvalovací proceduře. Sněmovna se původně začala zabývat novelou starého služebního zákona z roku 2002, který nikdy nebyl plně účinný. Prostřednictvím komplexního pozměňovacího návrhu však původně projednávanou novelu podle Zemana nahradil v podstatě zcela nový návrh zákona o státní službě.
Značnou část návrhu věnoval Zeman takzvaným politickým náměstkům a také kompetenci vlády vydávat nařízení související se služebním zákonem. Vláda smí takto například stanovit obory služby, avšak norma tento termín nijak blíže nevykládá.
Služební zákon začal platit po letech příprav a sporů od letošního ledna. Jeho cílem bylo odpolitizovat státní správu a dát úředníkům jistotu, že po každých volbách s nástupem nové vládnoucí garnitury nenastane kompletní obměna vedení úřadů. Do služebního poměru přešlo 68.000 státních zaměstnanců od středy tohoto týdne. Přineslo jim to některé nové povinnosti, ale také pracovní jistoty.
autor: čtk, mp
