Bývalý premiér, politik ODS a spolupracovník Václava Klause Jan Stráský v nedávném rozhovoru pro Hospodářské noviny naznačil, že ekonomická transformace nemusela probíhat zcela čistě. Prý to vlastně nešlo jinak, protože nikdo v tuzemsku neměl potřebný kapitál, a jednou z cest, jak ho získat, bylo "nechat lidi krást".
Výroky Stráského se dotkly i exprezidenta Václava Klause, který na rozhovor napsal ostrou reakci. Mnohé z výroků jsou podle Klause téměř neuvěřitelné. "Stráský v rozhovoru víceméně smířlivě, ne-li souhlasně říká pro mne neuvěřitelnou věc, že 'jedna cesta, jak nechat lidi zbohatnout, je nechat je krást'. Mluví za sebe? Opravdu si to před 20 lety myslel? Nebo si to myslí až teď? Prý to tak 'všichni podvědomě cítili'. Já tedy určitě ne," zdůraznil Klaus.
Na expremiérův rozhovor se rozhodl reagovat také bývalý ministr ve vládách Petra Pitharta a Václava Klause Karel Dyba. Ten v komentáři pro Hospodářské noviny odmítá některé interpretace slov bývalého premiéra Stráského, který například uvedl, že jednou z cest privatizace bylo, že banky půjčovaly úvěry, které se nesplatily. "Dokonce bych musel říct, že to tak bylo vědomě. My jsme si to spočítali, že není jiná cesta než do toho zatáhnout banky, aby našim lidem půjčily, i když to někdo zaplatí a jiný ne. A nezaplatilo se toho hodně, odepisovaly se stovky miliard," dodal bývalý vrcholný politik ODS.
Dalo se to tušit...
Dyba se ale vymezuje vůči interpretaci tohoto výroku jako "vykalkulovaného záměru či odhadu, že úvěry se nebudou splácet" a snaží se přiblížit tehdejší situaci. "Jako jeden z ministrů v letech 1990 až 1996, který podporoval Klausův scénář transformace, říkám, že jsem nikdy nebyl přítomen žádné diskusi o záměrném nesplácení bankovních úvěrů poskytnutých bankami na privatizační projekty či na financování zprivatizovaných firem," píše ve svém komentáři.
"Něco jiného je ale odhad, že některé úvěry se nesplatí. To v tržní ekonomice platí obecně a tím spíše jsme to mohli očekávat v podmínkách mladé a svobodné tržní ekonomiky po cenové liberalizaci a liberalizaci zahraničního obchodu. Podle mě bylo přirozené a nejméně problematické nechat financování privatizačních projektů včetně restrukturalizace privatizovaných firem na bankách. Ostatně to ani jinak v tržní ekonomice nebylo možné, nešlo jim to prostě shora zakázat. Navíc platilo, že relativně nejlepší informace o podnicích a jisté úvěrové zkušenosti měly především banky, ne ministři či úředníci na jejich ministerstvech včetně Fondu národního majetku," podotýká Dyba.
Přes nedostatky se prý transformace podařila
Dyba trvá na tom, že v českém případě byly celkové transformační náklady nejnižší ze všech transformujících se zemí. Z pohledu získávání a udržování nutné širší voličské podpory transformace byla podle Dyby privatizace morálně i politicky pochopitelným krokem. "Pokud jde jen o kuponovou privatizaci, můj osobní pohled na ni měl i politický aspekt. Za prvé, domácnosti se musely relativně rychle přizpůsobovat podstatně se měnícím podmínkám života na počátku devadesátých let. Včetně poklesu reálné mzdy. Účast na privatizaci prostřednictvím relativně levné kuponové knížky byla i jistou kompenzací této ztráty," dodává bývalý ministr.
"K transformaci musím říct ještě obecnou věc. Nikdy nikde nikoho jsem neslyšel hovořit vážně či nevážně o nějakém zhasínání v zájmu urychlené koncentrace vlastnictví či o útěku před právníky apod. To jsou klišé, která vznikla v mediálním prostoru a která žijí vlastním životem," uzavírá rezolutně Karel Dyba svůj komentář pro HN.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: adr
