„Důvod krachu tzv. evropského projektu, tedy monnetovské verze evropské jednoty, ztělesněné Evropskou unií, je v jeho neslučitelnosti s povahou a podstatou Evropy. Přesněji řečeno, Evropská unie je reálně existujícím výronem spojení myšlenkových tradic tří význačných úpadkových směrů evropské kontinentální politické teorie a praxe devatenáctého století, jak se ustavily po r. 1848: křesťansko-demokratické, socialistické a kontinentálně (původně německo-belgicko-německé) liberální. Jejich společným, následné propojení umožňujícím jmenovatelem je víra v nadpolitické, ve skutečnosti antipolitické centrální řízení individuí a jejich celků, nejlépe jediného eurocelku, a to jedinou úřední mašinerií,“ píše Bednář.