Jiří Dolejš deníku Právo řekl, že v současnosti může jít na Ukrajině o válku chudých proti chudým. „Prvotní odpor lidí byl způsoben nespokojeností s ekonomickou situací na Ukrajině. Země, kterou řídili především klíčoví oligarchové, přestala fungovat,“ uvedl s tím, že na tento legitimní odpor lidí se dále nabalil extremismus. „Zejména militantní složka Pravého sektoru, která si označení ,fašisté' plně zaslouží, a logicky přišla odpověď z druhé strany,“ říká Dolejš.
A jak nyní stabilizovat Ukrajinu? „Nyní ale úkolem číslo jedna je předejít občanské válce a zabránit balkanizaci této nesmírně důležité oblasti, a to lze jedině obnovením veřejné moci – tedy odzbrojením ilegálních skupin a volbami, které by měly být garantovány zvenčí Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě,“ je přesvědčen Dolejš.
Místopředseda KSČM také deníku Právo vysvětli, proč komunisté zpochybňují racionalitu některých návrhů hospodářských sankcí vůči Rusku. „Oživení studené války určitě hrozí,“ říká Dolejš a dodává: „Situace se liší také tím, že neexistuje bipolární svět, ale multipolární s několika globálními centry. Rusko je sice v meziimperiálním konfliktu s USA slabší, ale může se obrátit jinam a obchodovat s Čínou, Indií a jinými ekonomikami,“ soudí poslanec.
Rusko je hnáno do kouta
Rusko by podle Dolejše mělo být součástí světové ekonomiky. „Jsem zastáncem reálpolitiky, nechápu ji jako ošklivý pojem, a ta se z velké části týká konkrétních zájmů – hlavně ekonomických, ale i souvisejících vojensko-strategických. Proto bychom měli domýšlet efekt tak, aby na něj lidé nedopláceli. Nebojím se rozzlobeného ruského medvěda, ale toho, že tento duel USA a Ruska nakonec budou muset zaplatit občané EU, tedy i Česka. Zahnat totiž v multipolárním světě Rusko do kouta vyvolává reakce, které se pak špatně zvládají,“ varuje Jiří Dolejš.
Místopředseda KSČM Jiří Dolejš se domnívá, že Moskva je nyní hnána do kouta tím, že je zužován prostor, kde Rusko cítí, že má své zájmy. „To je především otázka rozšiřování NATO, ale i světové ekonomiky a vzájemných obchodních a jiných hospodářských vazeb,“ míní Dolejš.
Čím Severoatlantickou alianci nahradit?
V rozhovoru pro sobotní Právo Dolejš také mluvil o možnosti EU stát se globálním centrem. Měla by mít společnou armádu? „Dlouhodobě tvrdíme, že NATO není optimální bezpečnostní architektura, že nese pozůstatek blokové struktury z dob svého vzniku. Zejména od roku 1999 je její doktrína agresivní a dostává se do rozporu s mezinárodním právem. Otázka je, čím Severoatlantickou alianci nahradit,“ míní místopředseda KSČM.
„Podle nás může existovat alternativní evropská bezpečnostní struktura, například na bázi OBSE, která by ale měla mít i obrannou kapacitu, nikoli agresivní doktrínu. Jinými slovy by Evropa neměla klást důraz na zahraniční mise a neměla by se stát světovým četníčkem,“ prezentoval postoj komunistů jejich místopředseda Jiří Dolejš.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
