Severoatlantická aliance koncem října oznámila, že zvyšuje leteckou pohotovost kvůli nárůstu aktivity ruských vzdušných sil ve východní Evropě: Rusko prý letos ztrojnásobilo počet letů podél východní hranice aliance. Velitel NATO dnes rovněž obvinil Rusko z vyslání tanků a vojáků na Ukrajinu, což Moskva vzápětí popřela. Šojgu uvedl, že ruské dálkové bombardéry budou létat podél ruských hranic a nad Severním ledovým oceánem, a pak dodal, že v nynější situaci musíme zachovat vojenskou přítomnost v západním Atlantiku a východním Pacifiku, jakož i v Karibiku a v Mexickém zálivu.

Je nutné posílit ruskou armádu na Krymu, tvrdí ministr

Ruské strategické bombardéry schopné nést jaderné zbraně hlídkovaly za studené války nad Atlantikem a Tichým oceánem, ale zhroucení Sovětského svazu způsobilo nedostatek peněz na podobné lety. Za vlády prezidenta Vladimira Putina byly dálkové lety ruských bombardérů obnoveny.

Šojgu podle ruských a ukrajinských médií také ohlásil, že vzhledem k vyostřování situace na Ukrajině a sílící přítomnosti cizích vojsk u ruských hranic vznikne samostatné uskupení vojsk na Krymu, který je již základnou ruské Černomořské flotily.

„Analýza možného vývoje situace diktuje nezbytnost podpořit vojska Jižního vojenského okruhu v připravenosti zajistit vojenskou bezpečnost země a jejích spojenců na jihozápadním strategickém směru. V těchto podmínkách se jedním z prioritních úkolů stalo rozvinutí plnocenného a samostatného uskupení různých druhů vojsk na Krymském poloostrově,“ řekl ministr na poradě vedení ministerstva.

Vztahy Ruska se Západem se prudce zhoršily po ruské anexi Krymu

Počátkem roku Šojgu podle AP ohlásil, že Rusko plánuje rozšířit svou vojenskou přítomnost a snaží se získat souhlas s tím, aby ruské vojenské lodě mohly využívat pro opravy a zásobování přístavy v Latinské Americe, v Asii i jinde ve světě. Jednání na toto téma vede s Alžírskem, Kyprem, Nikaraguou, Venezuelou, Kubou, Seychely, Vietnamem a Singapurem. S některými z těchto států jedná také o využití jejich letišť k doplnění paliva ruským bombardérům.

Podle londýnského analytika Iana Kearnse jsou lety ruských bombardérů součástí snahy Kremlu učinit ruskou vojenskou sílu „zjevnější a asertivnější“. Nemusí jít bezpodmínečně o „předzvěst ohrožení“, nicméně při blízkosti sil NATO a Ruska může i neúmyslně dojít k tomu, že se něco pokazí.

Od březnové anexe Krymu podle londýnského střediska European Leadership Network prudce roste počet incidentů s ruskou účastí, jako je narušení vzdušného prostoru, nebezpečná přiblížení letounů hrozící srážkou, přelety nad vojenskými loděmi a podobně. Tři ze čtyřicítky incidentů prý velice pravděpodobně hrozily oběťmi a přímým vojenským střetem. Na poslední chvíli odvrácená kolize mezi civilním letounem a ruským průzkumným letadlem, únos estonského zpravodajského důstojníka do Ruska a nakonec bezvýsledný švédský hon na údajnou ruskou ponorku. V září ruské bombardéry u Kanady cvičily odpálení střel na USA a v květnu se ruská letadla přiblížila na 80 kilometrů ke kalifornskému pobřeží, což bylo nejblíže od dob studené války.

Vztahy Ruska se Západem se prudce zhoršily po ruské anexi Krymu a vypuknutí Ruskem podporovaného povstání na východě Ukrajiny. Západ a Kyjev obviňují Moskvu, že povstalce podporuje vojáky a zbraněmi, což Rusko popírá.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.