„Stejně jako v případě BIS bylo publikování výroční zprávy Vojenského zpravodajství (VZ) blokováno spornými ohledy na to, aby se vláda a poslanci necítili zkráceni na svých neexistujících privilegiích, spočívajících například v tom, že veřejnost tradičně nedostane veřejnou část výroční zprávy zpravodajské služby dřív, než se oni seznámí s utajenou (tedy naprosto odlišnou) částí téže výroční zprávy,“ zmiňuje Schneider to, že z této zprávy se pak stává materiál pro historiky.
Výroční zprávu najdete ZDE.
Schneider pak také konstatuje, že veřejná část výroční zprávy je věcná a poučná. „Neobsahuje vyhodnocení aféry vojenských zpravodajců, kteří byli tak trochu po zákopnickém způsobu zaujati premiérovými manželkami, protože případ není pravomocně ukončen (poněkud výstřední prvoinstanční rozsudek má dokonce za to, že konali v souladu se zákonem),“ dodává. Vojenské zpravodajství pak také dostalo „kartáč“ za to, že bylo v zahraničí (Libanon) aktivní, podotýká Schneider.
VZ si podle Schneidera zaslouží absolutorium za formulaci pasáže týkající se Národní bezpečnostní strategie Ruské federace. „Ruská federace nemá zájem na přímé konfrontaci s jinými vojensko-politickými bloky, pokud nebudou ohroženy její životní zájmy,“ píše se napříkad ve výroční zprávě.
Výroční zpráva také reflektuje vojensko-politickou situaci na Ukrajině. „Ta byla charakteristická pokračující neschopností ukrajinské vlády vyřešit konflikt na východní Ukrajině. Vedle zhoršující se ekonomické a sociální situace to zůstává jeden z faktorů, které mohou zemi postupně destabilizovat. V nově přijatých strategických dokumentech Ukrajiny je RF označena za hlavní bezpečnostní hrozbu, které bude věnována prioritní pozornost,“ píše se ve výroční zprávě.
Výroční zpráva Vojenského zpravodajství o Rusku a Ukrajině:
Strategické cíle Ruské federace se ani v roce 2015 nezměnily, avšak způsoby jejich prosazování byly důraznější. Prezident schválil aktualizaci Národní bezpečnostní strategie země, která konkrétněji definuje hrozby národní bezpečnosti. Růst silového potenciálu NATO, přibližování jeho vojenské infrastruktury k hranicím Ruské federace a rozvoj protiraketové obrany mimo jiné považuje vedení země za hrozby, na které bude reagovat vojenskopolitickými opatřeními.
Velení ozbrojených sil RF se postupně zaměřovalo na posílení vojenských kapacit na západním a jižním strategickém směru. V rámci dosažení tohoto cíle reorganizuje vybrané vševojskové brigády na divizní strukturu. Pokračovala výstavba vojenské infrastruktury v baltském i arktickém regionu a modernizace ruských vojenských základen v zahraničí. Mezi priority modernizačních projektů patřil nákladný rozvoj vzdušně-kosmických sil, vojenského námořnictva a zavádění nových prostředků raketových vojsk strategického určení. Plná realizace těchto opatření je však závislá na úspěšnosti personálního doplnění jednotek a především adekvátním financování.
Nepříznivý odhad vývoje makroekonomických dat v důsledku pádu cen ropy na světových trzích společně s dalšími negativními faktory spojenými s dopadem sankcí mezinárodního společenství přiměly ruskou vládu provést úpravy již schváleného federálního rozpočtu na rok 2015. Tyto změny se dotkly i obranných výdajů, které byly sníženy o 4,8 % a v jejich rámci rovněž vojenského rozpočtu, který poklesl o 3,8 %. Úsporná opatření postihla pouze běžné výdaje rezortu obrany, avšak finanční prostředky vyčleněné na nákupy a modernizaci vojenské techniky zůstaly v původně deklarované výši 1,5 bil. RUB (637,5 mld. CZK). Finanční potíže však nezabránily rozhodnutí o nasazení významných vojenských kapacit do operace v zahraničí. Vzhledem ke strategickým zájmům RF na BSV, které ohrožoval vývoj konfliktu v Sýrii, zahájily ruské OS na žádost syrské vlády vojenskou intervenci v zemi. Kromě mezinárodněpolitických, diplomatických a ekonomických cílů, bylo hlavním cílem vojenských operací zastavení postupu protivládních sil a navrácení strategické iniciativy syrským OS. Mezi tradiční cíle vojenského nasazení v reálném konfliktu patřilo i ověření schopností plánování, velení, součinnosti a zpravodajské podpory. V rámci bojových operací byly prověřeny i nové bojové zbraňové systémy a celá vojenská kampaň byla náležitě využita v propagaci i propagandě schopností ruských ozbrojených sil. Do konce roku 2015 byla většina cílů operací splněna, i když to neznamenalo vyřešení konfliktu v Sýrii. Navzdory bojovému nasazení v Sýrii a vázání dalších sil k podpoře zájmů Ruska na Ukrajině, zůstala intenzita operační a bojové přípravy ozbrojených sil RF v roce 2015 na vysoké úrovni. Série výcvikových aktivit vyvrcholila strategickým velitelsko-štábním cvičením s vyvedením vojsk „Střed 2015“. Cílem cvičení bylo prověřit společné velení ozbrojených sil a orgánů státní moci při zajišťování bezpečnosti země a jejích spojenců. Ruská federace zdokonalovala vojenskou infrastrukturu na území Autonomní republiky Krym. Posílení a reorganizace pozemních a leteckých prvků a jednotek protivzdušné obrany značně pokročily již počátkem roku 2015, průběžně probíhalo navyšování počtu a modernizace plavidel Černomořského loďstva. Cílem prováděných opatření je plná integrace vojenských útvarů do podřízenosti Jižního vojenského okruhu a vytvoření sil schopných samostatně čelit případnému pozemnímu, vzdušnému nebo námořnímu napadení. RF si také významnou podporou ozbrojených sil samozvaných republik – Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky – vybudovala příznivé podmínky pro dlouhodobé ovlivňování vývoje na Ukrajině. Z vojensko-strategického hlediska bylo chování Ruské federace v souladu s praxí uplatňování geostrategických cílů, kdy ani mezinárodní právo není nepřekonatelnou překážkou pro jejich realizaci. Politické vedení RF chápe OS jako jeden z nástrojů dosahování těchto cílů a bude i nadále podnikat kroky k posílení role odstrašení. Ruská federace nemá zájem na přímé konfrontaci s jinými vojensko-politickými bloky, pokud nebudou ohroženy její životní zájmy. Vojensko-politická situace na Ukrajině byla charakteristická pokračující neschopností ukrajinské vlády vyřešit konflikt na východní Ukrajině. Vedle zhoršující se ekonomické a sociální situace to zůstává jeden z faktorů, které mohou zemi postupně destabilizovat. V nově přijatých strategických dokumentech Ukrajiny je RF označena za hlavní bezpečnostní hrozbu, které bude věnována prioritní pozornost. Ukrajinské ozbrojené síly zahájily reformu zaměřenou na zvýšení svých bojových schopností, profesionalizaci, a zefektivnění systému velení a řízení po vzoru západních armád. Implementace reforem byla komplikována souběžným vedením protiteroristické operace na východě země a špatnou ekonomickou situací. V souladu s transformací ukrajinského státního rozpočtu sice docházelo v průběhu roku k navyšování obranných výdajů, to však stále nestačilo k významnému posílení bojeschopnosti ukrajinských ozbrojených sil.
Nezmenšená míra korupce ve společnosti, zasahující rovněž do ozbrojených sil, a nedostatečná implementace reforem se mohou projevit v postupném oslabení postavení ukrajinského vedení a v posilování proruských nálad ve společnosti. Situace na Ukrajině, determinovaná ambicemi vnitřních i zahraničních aktérů, sledujících nekompatibilní cíle, spolu s nemožností řešit konflikt silově, předurčuje Ukrajinu do kategorie zemí s tzv. „zamrzlým konfliktem“. Na druhé straně jakýkoliv pokus o čistě vojenské řešení spolu s rizikem kolapsu státu by vedly k nárůstu hrozeb také pro ČR.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vef
