„Státy bez jaderných zbraní, které budou hostit součásti obranného deštníku, se staly naším prioritním odvetným cílem,“ upozornil na moskevské konferenci o bezpečnosti ve světě náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov s odkazem na Polsko a Rumunsko.
V podobném duchu na konferenci vystoupila řada ruských představitelů, kteří postupně varovali před rostoucí hrozbou, za niž USA, NATO a jejich protiraketový deštník v Evropě považují.
„Rozmístění amerických protiraketových obranných systémů v Evropě je dalším krokem Spojených států a jejich spojenců k dosažení globální nadvlády a zničení současného systému mezinárodní bezpečnosti,“ řekl například Gerasimov.
Ruští generálové prý šíří nepravdy
Jenže NATO se o víkendu proti ruským prohlášením rezolutně ohradilo. Aliance tvrdí, že ruští generálové záměrně šíří nepravdy a zavádějící informace.
Moskva například tvrdí, že budovaný protiraketový deštník ohrožuje odstrašující potenciál jejího strategického jaderného arzenálu, a požaduje písemné záruky, že protiraketová obrana není namířena proti Rusku.
„Systém protiraketové obrany NATO není určen ani namířen proti Rusku. Nepředstavuje žádnou hrozbu pro strategickou odstrašující sílu Ruska. Geograficky i fyzikálně není možné, aby systém NATO sestřelil ruské mezikontinentální střely ze základen v Rumunsku a Polsku,“ uvedla k tomu mluvčí Aliance Oana Lungescuová.
Deštník NATO údajně nebude schopen zachytit ruské mezikontinentální střely
Důvodem prý je to, že možnosti antiraket, které budou na dvou základnách rozmístěny, jsou totiž geograficky (příliš na jihu a příliš blízko Rusku) i technicky a početně značně omezené. Jsou jich údajně jen desítky kusů. Proto prý nebudou schopné zachytit případný „déšť“ ruských mezikontinentálních střel.
Deštník je prý určen pro ochranu vojáků a později i 900 milionů obyvatel na obou březích Atlantiku před hrozbou v podobě íránských a severokorejských raket. Nedávno dosažená rámcová smlouva o íránském jaderném programu na tom podle Aliance nic nemění.
Server připomíná, že Washington i NATO jako celek opakovaně zvaly Moskvu ke spolupráci na protiraketovém štítu. Tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv v roce 2010 na summitu v Lisabonu se zapojením souhlasil. Pak ale kvůli nesplnitelným ruským podmínkám nejprve spolupráce uvízla na mrtvém bodě, aby se postupně rozpadla úplně.
Obě strany se totiž nedokázaly dohodnout, jak by společný systém měl fungovat.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: vam
