Sněmovna z celkem 86 uchazečů na 3 posty radních ČT zvolili Luboše Xavera Veselého, Hanu Lipovskou a Pavla Matochu. Dalších 83 zájemců odešlo s nepořízenou.
Byl mezi nimi i Michal Klíma, bývalý generální ředitel vydavatelství Economia, který prozradil, čemu se hodlá věnovat, když ho poslanci ANO, SPD Tomia Okamury a komuistů nepustili do Rady ČT.
„Čas, který mi ANO, SPD a komunisté poskytli nezvolením do Rady ČT, jsem se rozhodl věnovat psaní. Věřím, že to ocení,“ poznamenal sarkasticky. A odkázal na svůj text na serveru Forum24.cz, v němž se zamýšlel nad tím, jak se mohlo stát, že v roce 1948 komunisté rozdupali československou demokracii.
Lépe to prý pochopil, když po roce 1989 naznal, že se v demokracii mohou dostat k moci schopní lidé, ale také všeho schopní hlupáci, případně lidé neschopní, jak to ostatně vidíme i dnes.
Psali jsme:
„Ve společenském vývoji předcházejícím roku 1948 a v tom, co se děje v posledních letech u nás, můžeme snadno najít shodné prvky. Ale až nyní se objevilo i to zásadní. Rusko se hlásí o své postavení síly, která chce ovlivňovat vývoj u nás. Jen někdo úplně naivní by si mohl myslet, že jim jde o sochu v jednom pražském obvodu, název plácku před jejich ambasádou či pamětní tabulku v malé obci na okraji Prahy. To jsou jen vítané záminky ke sdělení – jsme tady, jsme stále velcí a vaše suverenita je omezená. Vzkazují nám, že stále platí výrok cara Mikuláše I. - Tam, kde byl jednou vztyčen ruský prapor, nesmí už být spuštěn. Kam Rus vstoupí, to už nikdy neopustí. V roce 1968 vysvětloval Leonid Brežněv pateticky Alexandru Dubčekovi, že Rusko si nikdy nenechá vzít moc nad územím, kde jeho vojáci za Velké vlastenecké války prolévali krev,“ napsal Klíma.
Konstatoval také, že ruský prezident Vladimir Putin, který zemi fakticky vládne nepřetržitě už dvacet let, k nám alespoň prozatím nepošle tanky, jak to udělal jeho sovětský předchůdce Leonid Brežněv v roce 1968, ale jako zkušený důstojník sovětské KGB Putin ví, že vliv lze v té či oné zemi získat i jinak. A v České republice se ho snaží získat.
„Nezapomínejme, že ani v roce 1948 nepotřebovalo Rusko na ovládnutí naší země armádu. Na rozdíl od sousedních zemí – Německa, Rakouska, Polska či Maďarska, kde měl SSSR velké posádky – z Československa se sovětská armáda stáhla. Stali jsme se tak jediným státem, který přešel do sovětského bloku bez přítomnosti Rudé armády na svém území. Jen přičiněním vlastních občanů,“ upozornil Klíma.
V České republice i dnes žijí lidé, kteří by ochotně posloužili ruským zájmům coby pátá kolona nejrozlehlejšího státu na světě. Klíma proto v závěru svého textu požádal všechny demokratické politiky, aby se ve jménu obrany naší svobody spojili a nedopustili opakování roku 1948 a nástup autoritářských politiků k moci.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
