Globální vojenské výdaje poprvé v roce 2021 přesáhly 2 bilióny dolarů. Výrazně vzrostly ruské zbrojní výdaje, ohlásila BBC ve spojitosti s ruským vpádem na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin nařídil napadnout sousední stát 24. února 2022, takže ruská agrese trvá již třetí měsíc. A Ukrajina se jí dál statečně brání.
„Rusko zvýšilo své vojenské výdaje o téměř 3 %, k čemuž mu pomohly vyšší příjmy z ropy a plynu, když budovalo své síly na ukrajinské hranici. USA loni vydaly na armádu více než 800 miliard dolarů, což je více než dvojnásobek ve srovnání s jakoukoli jinou zemí,“ uvedla BBC.
Podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru výdaje na zbrojení dál porostou. Už proto, že evropští politici budou chtít posílit armády svých zemí. Právě v reakci na ruskou okupaci části Ukrajiny.
Ve velkém zbraně kupuje i Indie. Dvě třetiny svých zbraní nakupuje v Rusku, což může být podle BBC důvod, proč nechce odsoudit ruský vpád na Ukrajinu tak tvrdě, jak to učinil Washington nebo EU.
- Další informace naleznete zde
Vedle zbraní jsou ale ve hře také sankce. Bílý dům popřel, že by se vyhýbal uvalení sankcí na možnou milenku Vladimira Putina, exgymnastku Alinu Kabajevovou.
„Nikdo není v bezpečí před našimi sankcemi,“ zdůraznila tisková mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. „Samozřejmě jsme již sankcionovali prezidenta Putina, ale také jeho dceru a jeho nejbližší přátele a budeme pokračovat v revizi sankcí,“ dodala.
Podle zprávy Wall Street Journal američtí představitelé odepřeli sankce na Kabajevovou kvůli obavám, že by to Putin považoval za osobní útok. „Bylo by to považováno za tak osobní ránu panu Putinovi, že by to mohlo dále eskalovat napětí mezi Ruskem a USA,“ napsal WSJ.
Výhrůžka však zazněla i ze strany Ruska.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že dodávky zbraní Západu na Ukrajinu znamenají, že NATO je „v podstatě zapojeno do války s Ruskem“ a existuje „značné riziko, že konflikt přejde do jaderné fáze“. „Nechtěl bych tato rizika uměle zvyšovat. Mnohým by se to líbilo. Nebezpečí je vážné, reálné a nesmíme ho podceňovat,“ dodal Lavrov.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba kontroval, že Lavrov se jen „snaží zastrašit svět, aby nepodporoval Ukrajinu“. V pondělí Kuleba na Twitteru uvedl, že „Lavrovovy poslední komentáře jsou známkou toho, že Rusko ztratilo poslední naději, že vyděsí svět natolik, aby přestal podporovat Ukrajinu“.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: mp
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
