„Jeden z nejvlivnějších vojenských teoretiků 19. století Carl von Clausewitz definoval válku jako ‚pokračování politiky jinými prostředky'. Když se podíváme na strategii Západu v posledních letech, tak je zřejmé, že válka není vnímána jako pokračování politiky, ale jako alternativa k politice," tvrdí Ivanov.
„Tento můj názor potvrzuje i ‚bombardovací' kampaň Washingtonu proti Islámskému státu. Operace začala před dvěma týdny a připojily se k ní Velká Británie i Francie. Politici i experti z těchto zemí se shodují na tom, že bombardování bude trvat mnoho měsíců, možná dokonce až 2 či 3 roky. Mezitím dal Západ jasně najevo, že nehodlá spolupracovat s režimem syrského prezidenta Asada, a vyjádřil pochybnosti o efektivní spolupráci s Ruskem při řešení problémů na Středním východě," píše Ivanov.
„Skutečně Západ věří, že se prostřednictvím bombardování na Blízkém východě vyřeší problém islámského extremismu? Cožpak se Washington nepoučil ze svých zkušeností při použití vojenského řešení v Iráku, Libyi a Afghánistánu? Opravdu někdo věří tomu, že válka může nahradit diplomacii a zahraniční politiku?“ ptá se Ivanov.
„Není nutné být přímo odborník na islamismus, aby většina z nás chápala, že extremismus a terorismus má sociálně-ekonomické a politické kořeny. K tomu je nutné po pravdě dodat, že islamismus je často reakcí na západní intervence v regionu. Člověk ani nemusí být politický jasnovidec, aby vytušil, že ničivé bombardování způsobí i ‚vedlejší škody' na civilním obyvatelstvu Iráku a Sýrie, což nevyhnutelně povede k nárůstu antiamerických a antizápadních nálad. Islámský extremismus, který se snaží Západ potlačit, se naopak ještě více radikalizuje," je přesvědčen Ivanov.
Celý text v angličtině najdete ZDE.
„Rovněž nemusí být člověk Talleyrand nebo Metternich, aby věděl, že světové společenství nemůže dosáhnout uspokojivého řešení v otázce extremismu na Středním východě bez spolupráce se Sýrií, Íránem a Ruskem. Jestliže jsou současní vůdci ve Spojených státech připraveni k řešení problémů použít bombardování, potom najde Washington vždy spoustu cílů pro takové bombardování. Nicméně je zřejmé, že taková varianta zahraniční politiky bude pravděpodobně vést k opačnému výsledku, než bylo původně zamýšleno. Letecké údery pravděpodobně způsobí potíže několika extremistickým skupinám v Iráku a Sýrii, ale je vysoce nepravděpodobné, že to vyřeší problém extremismu obecně," míní Ivanov.
„Existuje tedy nějaká alternativa? Zdá se, že jediným možným řešením je vytvořit co nejširší možnou koalici, která se bude snažit odříznout extremisty od umírněných sunnitů a šíitů. Politika je mimo jiné uměním kompromisu. V tomto případě je mimořádně důležité, aby se základní zájmy příslušných aktérů shodovaly. Jenom tak může být položen zdravý základ pro společné politické jednání," pokračuje Ivanov.
„Když se americký prezident Barack Obama dostal k moci, kritizoval svého předchůdce George W. Bushe za zbytečné časté použití vojenské síly. Před šesti lety se Obamova administrativa nechala slyšet, že se na rozdíl od Bushovy administrativy zaměří na multilaterální diplomacii a zahraniční politiku, jejímž hlavním nástrojem budou politická řešení bez použití síly. Možná, že právě teď nastal čas vrátit se k těmto avizovaným principům, co říkáte?“ nabádá Ivanov.
„Zahájení širokého dialogu s ostatními státy a společné hledání politického kompromisu se zřetelem na zájmy všech zúčastněných by mohlo být základem pro řešení nejenom krize na Blízkém východě, ale také prvním krokem k obnovení důvěry mezi velmocemi, což je nezbytné pro řešení všech naléhavých problémů na mezinárodním poli," uzavírá Ivanov.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
