Analytička Veronika Sušová Salminen rozebrala pro ParlamentníListy.cz, jak  ruské deníky bilancují končící rok 2014.

Končící rok 2014 se v ruských internetových médiích stává námětem diskuze i kritiky. Přitom absolutně dominantním tématem se zatím ve všech možných hodnoceních jeví Krym a jeho „připojení“ k Rusku, pokračující ukrajinská krize a jejich zahraničněpolitické ale také domácí (včetně ekonomických) důsledky pro Rusko a jeho nejbližší budoucnost. V ruským médiích se také stále častěji mluví o tzv. „krymském konsensu“ ruské společnosti a o jeho udržitelnosti do budoucna především v kontextu ekonomických těžkostí země.

Petr Kozlov v liberálních Vědomostech komentuje velmi kriticky výsledky připojení Krymu k Rusku, který považuje za nový rok nula. Podle něj Moskva tak „vynulovala“ všechny svoje zahraničněpolitické úspěchy a za důsledky připojení Krymu a ukrajinské krize pro ruské zahraničněpolitické postavení budou muset zaplatit obyčejní ruští občané. Podle jeho názoru Putin během třetího prezidentství ztratil zájem o vnitropolitický vývoj země a orientoval se především na vnější politiku. Západ se ke Krymu postavil v jednotné linii a zapomenul na svůj tradiční vnitřní nesoulad, s čímž Moskva nepočítala a přepočítala se tak v hodnocení svých posledních diplomatických úspěchů. „Ačkoliv díky tomu se vnější politika Ruska stala konečně hlavním faktorem mezinárodní politiky a každý krok a výrok Putina je komentován ve světových metropolích – o tom asi ruský prezident snil, když pronášel svojí mnichovskou řeč,“ píše Kozlov v narážce na Putinův projev na bezpečnostní konferenci v Mnichově v únoru 2007, na které poprvé definoval asertivní zahraničněpolitickou linii Ruska. „Krymský dort se ukázal až příliš tvrdý pro ruskou ekonomiku a ruskou společnost, které díky sankcím zůstaly jenom běloruské krevety,“ končí svůj článek Kozlov.