Ruský tisk hodnotí uplynulý rok a připomíná hlavně Krym. Možná budete překvapeni jak

29.12.2014 17:49 | Zprávy

Zásadní událostí v Rusku v končícím roce bylo připojení Krymu, dále ukrajinská krize, ale rovněž ekonomické těžkosti eskalující v závěru roku. Události na Krymu přitom nejsou vždy hodnoceny jen pozitivně. Široké rozpětí názorů zaznívajících dnes v Rusku ukazuje i pohled na ukrajinské dění. Někteří komentátoři si povšimli i přesunu zodpovědnosti na prezidenta, někteří dokonce píší o „zmizení vlády“.

Ruský tisk hodnotí uplynulý rok a připomíná hlavně Krym. Možná budete překvapeni jak
Foto: kremlin.ru
Popisek: Vladimir Putin

Analytička Veronika Sušová Salminen rozebrala pro ParlamentníListy.cz, jak  ruské deníky bilancují končící rok 2014.

Končící rok 2014 se v ruských internetových médiích stává námětem diskuze i kritiky. Přitom absolutně dominantním tématem se zatím ve všech možných hodnoceních jeví Krym a jeho „připojení“ k Rusku, pokračující ukrajinská krize a jejich zahraničněpolitické ale také domácí (včetně ekonomických) důsledky pro Rusko a jeho nejbližší budoucnost. V ruským médiích se také stále častěji mluví o tzv. „krymském konsensu“ ruské společnosti a o jeho udržitelnosti do budoucna především v kontextu ekonomických těžkostí země.

Petr Kozlov v liberálních Vědomostech komentuje velmi kriticky výsledky připojení Krymu k Rusku, který považuje za nový rok nula. Podle něj Moskva tak „vynulovala“ všechny svoje zahraničněpolitické úspěchy a za důsledky připojení Krymu a ukrajinské krize pro ruské zahraničněpolitické postavení budou muset zaplatit obyčejní ruští občané. Podle jeho názoru Putin během třetího prezidentství ztratil zájem o vnitropolitický vývoj země a orientoval se především na vnější politiku. Západ se ke Krymu postavil v jednotné linii a zapomenul na svůj tradiční vnitřní nesoulad, s čímž Moskva nepočítala a přepočítala se tak v hodnocení svých posledních diplomatických úspěchů. „Ačkoliv díky tomu se vnější politika Ruska stala konečně hlavním faktorem mezinárodní politiky a každý krok a výrok Putina je komentován ve světových metropolích – o tom asi ruský prezident snil, když pronášel svojí mnichovskou řeč,“ píše Kozlov v narážce na Putinův projev na bezpečnostní konferenci v Mnichově v únoru 2007, na které poprvé definoval asertivní zahraničněpolitickou linii Ruska. „Krymský dort se ukázal až příliš tvrdý pro ruskou ekonomiku a ruskou společnost, které díky sankcím zůstaly jenom běloruské krevety,“ končí svůj článek Kozlov.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vss

Ing. Markéta Šichtařová byl položen dotaz

Jak je to doopravdy?

Dobrý den, znám vás jako ekonomku. Teď kandidujete na kandidátce SPD. Zajímá mě tak, zda souhlasíte s tím, co SPD tvrdí o Ukrajincích, že jako Češi chudneme na tom, že poskytujeme pomoc a azyl? Nebo kde je problém, proč je naše životní úroveň podprůměrná? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Ne, prosím, ne.“ Viděli Evu Holubovou v Kauflandu

16:30 „Ne, prosím, ne.“ Viděli Evu Holubovou v Kauflandu

Eva Holubová se po nějaké době opět proslavila na sociální síti. Dělá „babičkovský idol“ pro řetězec…