Zdechovský v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál vysvětloval, proč se nyní Česká republika spolu s Německem i dalšími státy postavila proti zákazu spalovacích motorů od roku 2035, jak za českého předsednictví schválil Evropský parlament.
„K tomu došlo proto, že řadě států a automobilkám došlo, co tato směrnice bude do budoucnosti znamenat. Při dohadování toho zákazu nebylo zohledněno několik věcí, které ukazují, že technologií budoucnosti může být třeba výroba syntetických paliv nebo benzín vyráběný z odpadů, jak to ukázala japonská automobilka Mazda. Ale to je zatím v začátcích a je to ve fázi výzkumů,“ uvedl Zdechovský.
Proti se nyní postavilo zejména Německo, kde se odhaduje, že by kvůli změnám přišlo o zaměstnání až 300 tisíc lidí. „Ta diskuse je legitimní, my si máme dávat realistické cíle, a tento cíl je odborníky označován za velmi nerealistický a i ti nejzelenější odborníci si uvědomují, že ten termín 2035 je na hraně a nebude připravena dostatečná infrastruktura zejména s ohledem na elektřinu,“ vysvětloval europoslanec náhlý obrat některých států.
Na aktuálním dvoudenním summitu EU v Bruselu se podle Zdechovského bude řešit zelená ekonomika obecně, zejména co se týká podpory firem v zelených investicích. „Když se podíváme na Spojené státy, tak ty vyhlásily podpůrné programy pro firmy, které budou investovat své peníze do zelené transpozice. Problém je, že EU nemá na to, aby tak masivně podporovala ty firmy, a proto se proslýchá, že třeba Volkswagen chce přesunout zelenou část své výroby do USA,“ uvedl Zdechovský.
Fotogalerie: - V jaderném reaktoru
„Musíme se tedy bavit, kde vezmeme nové zdroje na financování zelené ekonomiky, protože aktuálně nemůžeme Spojeným státům konkurovat, a pokud chceme ty zelené cíle naplnit, tak se musí říct, kde na to vezmeme prostředky. Je to například ten diskutabilní návrh se zateplováním budov, protože jednotlivé státy nemají prostředky a finance, kterými by byly schopny lidem kompenzovat zvýšené náklady na zateplování budov,“ vrátil se k další směrnici, která nestojí na realistických základech.
V rámci summitu se prý bude hovořit také o pokračující pomoci Ukrajině. „V následující pomoci se budeme soustředit na tři věci. Za prvé musíme udržet v chodu ukrajinskou ekonomiku, poskytnout úvěry a další záruky, které v téhle těžké době slouží k tomu, aby měla na platy třeba lékařů nebo učitelů. Další by měla být pokračující humanitární pomoc, protože na Ukrajině jsou bez pomoci stovky tisíc lidí, kteří potřebují pomoc sociálních pracovníků nebo lékařskou pomoc. Poslední oblastí je vojenská pomoc, kde kromě schválených dělostřeleckých granátů je třeba, aby EU rozhodla o systematické pomoci,“ vysvětloval europoslanec, že EU musí najít zdroje, aby byla schopná platit zbraně pro Ukrajinu.
Tomáš Zdechovský
Diskutovat se budou také další protiruské sankce, a to zejména v energetické oblasti. „V současné době se diskutují další balíčky a je těžké říct, na čem se lídři nově shodnou, bude to mířit především na energetiku. Státy EU na podzim 2023 by měly být schopny nahradit Rusy dodávané palivo pro jaderné elektrárny. Protože právě v té jaderné oblasti Rusko dotujeme stále velmi vysokou částkou. Nyní se to diskutuje s odborníky, aby ty sankce byly účinné a postihly ruskou ekonomiku a neohrozily bezpečnost našich elektráren,“ uvedl Zdechovský s tím, že třeba Dukovany nejsou schopny fungovat bez ruských odborníků z Rosatomu, a to se týká mnoha dalších jaderných elektráren v Evropě.
„Řeší se také, co se zabaveným ruským majetkem, a je ve hře možnost, že například z aktiv ruských bank se bude Ukrajině vyplácet nějaký kompenzační balíček, zejména po útocích ruských raket na ukrajinskou infrastrukturu,“ uvažoval europoslanec.
Problém je podle něj také ten, že některé země ty sankce nedodržují. „Odhaduje se, že sankce jsou účinné tak ze 70 %. Na to je potřeba se zaměřit, zejména co se týká zboží, které je transportováno přes třetí země. Těmto podvodům je třeba zamezit, aby ty sankce byly opravdu účinné,“ dodal Zdechovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: jma
