Muž se snažil uprchnout před rozlíceným davem tvořeným především Syřany a zachránila jej až přivolaná policejní hlídka. To však emoce ještě vygradovalo a nakonec proti bezpečnostním složkám stálo asi padesát uprchlíků, kteří byli ozbrojeni ocelovými tyčemi a po příslušnících policie také házeli kamení. Uprchlický tábor v Suhlu je podle místních úřadů přeplněný a není schopen přijímat další uprchlíky. Obdobná situace panuje v podstatě po celém Německu, které od začátku letošního roku eviduje asi 800 000 žádostí o azyl. Úřady proto využívají pro ubytování uprchlíků ze Sýrie, Afghánistánu a zemí subsaharské Afriky také školy a další veřejné budovy.
Včerejší konflikt nebyl zdaleka ojedinělým, proto se premiér Durynska Bodo Ramelow nechal slyšet, že by měly být různé etnické skupiny v táborech odděleny. „Stejně tak je nutné bez prodlení rozšířit stávající kapacity,“ poznamenal Ramelow pro veřejnoprávní televizi MDR. Uprchlický tábor v Suhlu byl vybudován pro 12000 uprchlíků, ale přebývá jich tam momentálně o pět set více. Mohutné migrační vlně však čelí i další evropské státy. Včera večer společně o největší evropské migrační krizi od druhé světové války diskutoval v Berlíně německý ministr vnitra Thomas de Maizière se svým francouzským protějškem Bernardem Cazeneuvem.
Rapidně se zhoršila situace také v Makedonii, jejíž vláda včera vyhlásila výjimečný stav a k ochraně hranic povolala armádu. Pořádková policie vyzbrojená slzným plynem a obrněnými vozidly se snažila vytlačit u příhraničního města Gevgelija několik tisíc lidí. „Do Makedonie už nikdy více,“ cituje britský deník vyjádření místního policejního důstojníka adresovaného jednomu ze syrských uprchlíků. Rozhodná akce makedonských sil přišla po mnoha dnech, kdy se přes zdejší železniční stanici snažily dostat tisíce zoufalých uprchlíků do Srbska. Rodiny s malými dětmi se dle očitých svědků tlačily do vlaků skrze otevřená okénka a všude vládl chaos a nepořádek.
„Nemůžeme hermeticky uzavřít hranice. Budeme se ale snažit omezit nezákonný vstup na naše území na minimum. Očekáváme, že zapojení armády přinese ve výsledku dva efekty. Za prvé zvýšíme bezpečnost našich občanů v obou regionech a za druhé budeme moci postupovat pružněji vůči samotným žadatelům o azyl,“ prohlásil mluvčí ministerstva vnitra Ivo Kotevski. S migrační vlnou se potýká snad v největší míře i nadále Řecko. Včera dorazil do přístavního města Pireus nedaleko Athén trajekt s 2400 syrskými uprchlíky. Vláda tyto uprchlíky přemístila z ostrova Kos, kam z nedalekého tureckého letoviska Bodrum denně přistává velké množství uprchlíků na gumových člunech.
Jak uvádí Daily Mail, k razantním opatřením s cílem zastavit migrační vlnu přikročily také bulharské úřady. Podél stošedesátikilometrové hranice s Tureckem začala s výstavbou ochranného plotu. Britský deník v této souvislosti připomíná, že Bulharsko v posledních osmi letech investovalo do zabezpečení této hranice především z evropských peněz na 300 milionů eur. Dalších sto milionů je připraveno do roku 2020, kdy by měla být hranice kompletně zabezpečena. Ke zlepšení podmínek integrace uprchlíků bude však v příštích pěti letech čerpána podpora pouze ve výši dvou milionů eur. „O azyl v Bulharsku během posledních dvou let požádalo 25 000 lidí, což je více než v předchozích dvaceti letech,“ píše Daily Mail.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
