Ustanovení volebního zákona, která ústavní soudci před týdnem zrušili, se použila u pěti sněmovních voleb, Rychetský odmítá, že by to posledních dvacet let nikomu pro jejich protiústavnost nevadilo, když se ruší až nyní, osm měsíců před sněmovními volbami. „Nevím, kdo přišel na to, že to nikomu nevadilo. Ústavní soud je ale soud a nemůže řízení zahájit sám ze své iniciativy,“ zdůraznil, že se čekalo na skupinu senátorů či poslanců, aby podali návrh na zrušení části zákona.
Na to, že některá ustanovení volebního zákona jsou v rozporu s ústavou, sám upozorňoval již na samém začátku. „Pochybnosti o tom jsem vyslovoval už před 22 lety na půdě Senátu jako senátor,“ zdůraznil.
Na poznámku, že Ústavní soud zrušil něco, pro co on sám však v minulosti hlasoval, si vypůjčil slova současného prezidenta: „Bylo by asi jednoduché odpovědět slovy pana prezidenta Zemana, že jen idiot nemění své názory,“ řekl s tím, že k poznatku, ke kterému nyní dospělo plénum Ústavního soudu, vedla analýza všech předchozích voleb. „Až v tuto chvíli se zjistila ta neústavnost,“ doplnil Rychetský.
Na přetřes přišel také podnět, který dala skupina Ústavnímu soudu k přezkoumání vyhlášení nouzového stavu a dalších vládních krizových opatření.
K projednání stížnosti by podle Rychetského odhadu mohlo dojít zanedlouho. „Předpokládám, že to bude relativně brzo, podněty jsme dostávali opakovaně. Jen nebyly od aktivně legitimovaného subjektu,“ uvedl, že nyní jde o návrh skupiny senátorů, kterým se musí zabývat.
Ústavní soud se tak může věnovat otázce, jaké jsou skutečné kompetence vlády, pokud je vyhlášen nouzový stav. Rychetský tuto možnost vítá, označuje to za oživení práce ústavních soudců. „Je to svým způsobem oživení, že nemusíme jen odmítat a můžeme se začít zabývat závažnou věcí, jako je současná situace,“ uvedl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Současná situace podle něj zrcadlí střet dvou ústavně chráněných hodnot. „Na jedné straně je ochrana veřejného zdraví, když je vláda povinna hledat, nalézat a vyhlašovat opatření, která šíření pandemie zamezí, nebo dokonce sníží. Na druhé straně je tady svoboda jednotlivce a ta opatření do ní zasahují,“ poznamenal, že česká ústavní instituce musí začít posuzovat střet těchto dvou zájmů.
Posuzovat tak například budou, jestli opatření vlády nepřekračují určitou hranici, a přitom je třeba přihlížet k veřejnému zájmu, který je nepochybný. „Není to jednoduché rozhodování. Mohu však vás i posluchače ubezpečit, že to nebudeme odkládat tři roky, rok ani pět měsíců,“ slíbil, že v této věci se rozhodnou ústavní soudci velmi rychle.
Předem se vyjadřovat k současné koronavirové situaci odmítl. „To se projeví v tom našem rozhodnutí,“ řekl Rychetský. Prozradil ale, že zákaz i konání bohoslužeb mu přišel přehnaný. „Tam by Ústavní soud patrně zasáhl, ale nestihl to, protože vláda si to uvědomila a rychle tuto část krizových opatření stornovala,“ doplnil.
Existují prý další opatření, která jsou nyní za hranou. „Vláda musí velmi vážit ten konflikt, tedy chránit veřejné zdraví a současně ctít, uznávat a respektovat osobní práva jednotlivých občanů,“ sdělil Rychetský, který nechtěl ony restrikce zatím zkonkretizovat.
Jako problém vnímá i to, že u vládních krizových opatření v podstatě chybí odůvodnění. „Na tento problém bude muset Ústavní soud odpovědět. Nepochybné je, že tak zásadní opatření, která vláda přijímá ve vztahu k občanům, by měla být odůvodněná tak, aby občané pochopili jejich nezbytnost a akceptovali je,“ uzavřel Rychetský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
