S Putinem se nedomluvíte, musíme se ho zbavit. Diktátor, zlo! Drahoš pozval do Senátu Oleha Sencova. A to byla jízda

05.03.2020 19:22

REPORTÁŽ Jiří Drahoš ve čtvrtek pozval do Senátu ukrajinského režiséra Oleha Sencova, v minulých letech vězněného v Rusku. Stalo se tak v rámci semináře Dodržování lidských práv na území poloostrova Krym, kam jej doprovodili dva další krymští aktivisté. V publiku, které čítalo asi padesát posluchačů, byly kromě několika senátorů v první řadě (Jiří Drahoš, David Smoljak, Marek Hilšer) vidět i známé tváře z neziskového sektoru, třeba Džamila Stehlíková.

S Putinem se nedomluvíte, musíme se ho zbavit. Diktátor, zlo! Drahoš pozval do Senátu Oleha Sencova. A to byla jízda
Foto: Jakub Vosáhlo
Popisek: Ukrajinský režisér Oleh Sencov v Senátu

„Již šest let probíhá na Krymu porušování lidských práv, která my považujeme za samozřejmá,“ zahájil seminář senátor Drahoš. Přivítal Oleha Sencova, od kterého prý očekává „svědectví, jaké to je být politickým vězněm v dnešním Rusku“, a přitom připomněl, že i my jsme měli politické vězně režimu organizovaného z Moskvy, třeba Václava Havla. „Mysleme na to, že lidská práva jsou dnes porušována v zemích, se kterými sami nemáme dobrou historickou zkušenost,“ připomněl profesor Drahoš.

Připomněl, že právě z ČR byla prezidentu Putinovi v květnu 2018 odeslána výzva, aby Sencova propustil a „poskytl mu základní právo na svobodu slova a svědomí“. A skončil citátem generála Františka Fajtla, že „bojovat za svobodu se vždycky vyplatí“.

Jako první dostal slovo zástupce krymských Tatarů ze Simferopolu, který se uvedl slovy, že národ, který sám poznal ruskou diktaturu, jistě chápe, o čem bude mluvit. Obsazení Krymu Ruskem je podle něj „nemocí, které se musíme zbavit“. „Vyzývám vás, abyste poskytli jakoukoliv pomoc pro Ukrajinu,“ zaznělo z jeho úst poté.

Anketa

Je Adam Vojtěch dobrý ministr zdravotnictví?

77%
19%
hlasovalo: 19350 lidí

Rusko podle něj na Krymu masivně porušuje lidská práva. „Ale je obtížné to dokumentovat, protože ruský stát je mazaný a dělá to tak, aby to bylo zarámované právem,“ vysvětlil. Na Krymu od roku 2014 podle něj není možné „konat žádnou svobodnou politickou akci“. Zákazy prý probíhají často pod směšnými záminkami a projevuje se třeba i tlak na podnikatele, kteří by opozici chtěli finančně podpořit. „Oni nám nedovolí organizovat ani dětskou soutěž,“ povzdechl si.

„Příšerné je už to, že když jedeme z Krymu na Ukrajinu, tak musíme jet přes hranici,“ lamentoval. Hraniční kontrola je navíc podle něj příležitostí k šikaně, on sám byl na hranicích už několikrát zadržen.

„Ta slova Ruska o tom, jak je to na Krymu skvělé, to není pravda,“ vykládal. Připustil, že na poloostrově je pod vládou Moskvy obrovský boom třeba ve stavebnictví. „Ale ty megastavební projekty jsou jen zástěrkou pro nespravedlivé jednání v jiných oblastech,“ vysvětlil.

Porušováno je třeba právo krymských Tatarů učit se ve své mateřštině, ačkoliv se Rusko chlubí, že jejich jazyk je poprvé v historii úřední řečí. „Ale je těžké si prosadit, aby se děti mohly učit v krymské tatarštině, o ukrajinštině nemluvě,“ dodal.

Trpí prý třeba i krymské životní prostředí. „Likvidují se lesy, aby se mohly stavět nějaké silnice, které Krym nepotřebuje. Jediný, kdo je potřebuje, je ruská armáda,“ rozčiloval se.

Rusko se podle něj chlubí věcmi, které byly rozjeté už dávno před jeho příchodem na Krym, třeba křesťanským chrámem v Sinferopolu. A jiné věci, které vystavuje na odiv, zase nejsou vůbec v provozu, třeba nové školy, ve kterých se nedá učit.

„Spousta krásných nových staveb je užívána jako úřadovny FSB,“ dodal rovněž Krymčan. A nové krásné byty, které se staví, si obyvatelé Krymu nemohou dovolit, takže si je kupují lidé z Ruska.

Pak následovalo video „Den na Krymu“, které bylo plné ruských policistů v charakteristických maskáčových kombinézách, kterak stále někoho odvlékají, třeba jen za jednu vykřiknutou větu. „Krymští aktivisté mají pořekadlo: Pokud ti domů nevtrhlo komando do sedmi do večera, byl to dobrý den,“ komentoval to aktivista.

K ruským soudům, které na Krymu probíhají, už prý není schopen chodit, protože je to strašně psychicky náročné. Oceňuje ale aktivisty, kteří tam stále chodí. „Pravidla tam nemají žádný význam, je to zmanipulované. Cílem není spravedlnost, cíl je zničit opozici,“ popsal tamní justici.

„Krym bude svobodný, zavládne tam demokracie, a hranice, která vznikla v našem státě, zase zmizí,“ věří.

A věří, že v tom pomůže i Evropa. „Dnes může Evropa ukázat, jak se poučila. Protože Putinovy chutě jsou jasné, netají se s nimi,“ dodal.

Putin je zlo největšího kalibru

Po něm už se chopil slova Oleh Sencov, který byl na Krymu zadržen ruskými orgány v květnu 2014 a v srpnu 2015 odsouzen ke 20 letům vězení za přípravu teroristických útoků a členství v ukrajinské nacionalistické straně Pravý sektor, což obojí popírá. Jeho jediná přiznání byla podle jeho slov vynucena mučením. V květnu 2018 začal ve vězení držet protestní hladovku, 9. září 2019 byl nakonec propuštěn.

Nyní vyzval, aby se na Krym nezapomnělo. On sám nyní žije v Kyjevě, na poloostrově žil první dva měsíce od jeho obsazení do svého zatčení a úplně mu to stačilo.

„Putinovi to nikdy nezapomenu. Budu bojovat, dokud se Krym nevrátí Ukrajině a nepřítel nebude potrestán,“ ujistil.

Krym přirovnal k českým Sudetům. „Je to oblast slabšího státu, kterou obsadil stát silnější a vykládal přitom něco o historickém právu,“ popsal.

Proto je mu smutno, když dnes Evropa sice je prý nespokojena, ale nedělá nic. „Je mi smutno, když vidím, že to i část české politické reprezentace bere v pohodě a klidně komunikuje s Ruskem,“ dodal režisér.

Na Krymu je podle něj asi 100 politických vězňů, za poslední dva roky mělo toto číslo vzrůst na dvojnásobek.

Pak nabídl lapidární shrnutí: „Před okupací byly na Krymu drobné vnitřní problémy. Teď je tam jeden velký problém jménem Rusko.“

Represe se podle něj týká „všech občanů, kteří jsou protimoskevsky naladěni“. „Když řeknete něco pro Ukrajinu, přijde odplata,“ dodal.

Rusko to podle něj ukazuje jinak. „Zvou tam lidi a pak to využívají k propagandě. Třeba někteří vaši senátoři, co tam přijeli a tvrdili, že je to soukromý výlet, jako soukromé osoby. Podle mě je to zrada evropských hodnot,“ rozčílil se filmař.

Své vystoupení zakončil v podobném temperamentu hodnocením Vladimira Putina: „Je to zlo největšího kalibru. Je to diktátor, který stojí v čele totalitního státu jménem Ruská federace. A my proti němu budeme stále bojovat,“ ujistil.

Pak dostala slovo Tetiana Pečončyková z nevládní organizace ZMINA, která se zabývá monitoringem lidských práv na Krymu. Senátoři se jí prý před začátkem akce ptali, jaké všechny mezinárodní konvence Rusko porušuje. „No já jsem se zamyslela, jestli je vůbec nějaký mezinárodní dokument, který Rusko ještě neporušilo,“ dodala za smíchu publika.

Podle jejích zjištění patří k šikanovaným skupinám na poloostrově zejména Ukrajinci, krymští Tataři, samozřejmě novináři a lidskoprávní aktivisté, ale také zástupci náboženských menšin – muslimové, Svědci Jehovovi nebo ukrajinští pravoslavní.

„Obětí ale může být v podstatě kdokoliv,“ shrnula aktivistka. Dnes prý často dochází i na lidi, kteří původně ruskou okupaci podporovali – třeba na bojovníky proti korupci nebo sympatizanty moskevského opozičníka Navalného.

Aktuálně je podle jejích zjištění na Krymu 89 politických vězňů, ten poslední přibyl odsouzením na šest let před několika hodinami.

Rusko se snaží Krym izolovat a udělat z něj „informační ghetto“. Nelze tam chytat ukrajinské televize a rádia, jsou blokovány tamní internetové stránky.

Aktivistka Pečončyková vnímá, že Západ už začíná být tématem Krymu unaven. „Zůstaňte s námi v tomto boji, tlačte na Ruskou federaci,“ žádala.

A co tedy opozičníci z Krymu žádají po České republice? „To je jednoduché. Rusko se snaží prosadit, aby Krym nebyl agendou. Protože agresor nechce nést důsledky svého zločinu. Takže základ je připomínat to Rusku při každé příležitosti. Říkat mu, že spáchalo zločin a rozhodně se nemá cítit v pohodě,“ popsal místní tatarský aktivista.

Za druhé je podle něj třeba podporovat lidi na obsazeném Krymu. Ať už materiálně, pozváními na Západ, nebo naopak cestami aktivistů na Krym.

Třetím předpokladem je podpora státu Ukrajina, aby znovu získal vnitřní sílu. „Jsou tam různí lidé, i takoví, co pracují pro Kreml. Aby zdravé síly mohly vyhrát, tak potřebují podporu,“ vysvětloval.

Připomněl, že „Rusko utrácí mnoho peněz za destabilizaci jiných zemí“. Takže důležitým předpokladem také je „uhájit demokracii ve vlastní zemi“, čemuž senátor Drahoš v první řadě rozšafně přikyvoval.

Tetiana Pečončyková si myslí, že hlavní je tlačit na Rusko, aby propustilo politické vězně. A také podporovat západní sankce proti Ruské federaci. „Rusko nerozumí jazyku mezinárodních smluv a deklarací, ale dobře rozumí jazyku sankcí,“ ujistila.

Takže žádá, abychom v sankcích nepolevovali. Krymští aktivisté jsou prý připraveni dodávat fakta a důkazy, kteří lidé mají být sankcemi postiženi.

První věc, kterou musíte udělat...

Oleh Sencov zvučným hlasem vyzval přítomné, aby „všude mluvili o ruské agresi“. „Hlavně ale musíme pochopit, že dokud bude Putin u moci, tak Krym ani Donbas nevrátí. Takže se musíme zaměřit na to, aby se změnilo Rusko,“ vyzval.

Podle něj v Rusku spousta lidí Putina nenávidí, i když díky kontrole médií může režim předstírat, že má podporu.

„Je to zločinec. A když padne Putinův režim, otevře se cesta pro Krym a Donbas,“ myslí si Sencov. Západ by v tom podle něj měl sehrát významnou roli. „První věc, kterou bude muset udělat nová vláda, která přijde po Putinovi, je dohodnout se se Západem, protože bude potřebovat jeho podporu. A EU by měla dát jasně najevo, že první věc, která se musí udělat, je vrátit Krym a Donbas,“ doporučoval.

Někdo si podle Sencova myslí, že se lze dohodnout s Putinem. „Ale s Putinem to nemá smysl. A kdo to nechápe, ten nemůže nikdy vyhrát,“ zakončil výklad.

Jiřího Drahoše zajímalo, zda se Rusové nesnaží změnit populaci Krymu dovážením Rusů. Místní aktivista informoval, že v roce 2014 mělo být (podle sčítání, prováděného již v roce 2002) 60 procent Rusů, 20 procent Ukrajinců a asi 12 procent krymských Tatarů. Nyní se uvádí asi 10 procent Tatarů, podle názoru tatarského aktivisty je to ale podceněné číslo.

„Teď zrovna se tam chystá sčítání obyvatel, a máme od lidí informace, že se v jejich okolí objevují zcela nové tváře, které nikdy neviděli,“ podělil se o poznatek. Kromě toho Rusko zcela oficiálně posílá na Krym množství úředníků a vojáků. Podle aktivisty se děje také to, že „místní zrádce si stahují do Ruska a místo nich sem posílají své lidi“.

Tito lidé se podle něj zcela otevřeně přiznávají, že si na Krym přijeli vydělat: „Sami nám říkají, že ruský státní rozpočet se dnes utrácí jen na třech místech – v Moskvě, Čečensku a na Krymu,“ pobavil publikum.

Senátor David Smoljak vyprávěl, jak v loňském roce jel za senátní komisi pro sdělovací prostředky do Moskvy. Tam navštívil opoziční sdělovací prostředky, jako jsou Radio Moskva nebo nezisková organizace Memorial. A tam se prý dozvěděl, že se v Rusku musí každý, kdo dostane jediný cent podpory ze zahraničí, označit jako „zahraniční agent“. „A takové označení má potom stejný efekt jako pěticípá hvězda na klopě za nacismu,“ vysvětloval Smoljak. Takže prosil o informace, jak je to na Krymu. „A je to pro nás čest, že jsme vás mohli přijmout,“ dodal na odchodu.

Vláda se podle krymského Tatara snaží vytvářet mezi opozičníky dojem, že jsou nepřátelé země a mají se stydět. „Ruská federace jako stát učí občany, aby žili v nesvobodě a vnímali absurditu jako normu,“ popisoval.

Aktivistka Pečenčyková pak vyprávěla příběh organizace zvané Krymská terénní mise, která v roce 2014 evidovala porušování lidských práv na Krymu, a v roce 2015 kvůli tomuto pravidlu o neziskových organizacích musela skončit.

„Je třeba být vynalézavý a hledat nové způsoby, jak fungovat. Tak prosím, buďte také vynalézaví,“ dodala.

S dotazem se přihlásila bývalá česká ministryně a rodačka ze SSSR Džamila Stehlíková. „Putin proměnil Rusko v agresora, pan Sencov má pravdu,“ spustila. Pokračovala o tom, že agresor Putin kromě války na Krymu a na Donbasu vede také „hybridní válku“ po celém světě. „On těmi hybridními válkami rozděluje společnost, vidíme to i u nás,“ vykládala. Taky ji zajímalo, jak si ohledně hybridní války stojí Ukrajina.

V tom ji ale Sencov zklamal: „Ukrajinský národ se Putinovou agresí naopak sjednotil. Ukrajinci, ač byli rozdělení, se nyní definují na odporu proti Putinově agresi. Můj národ se za těch pět let velmi změnil, snaží se více žít podle evropských hodnot,“ ujišťoval.

Stát se podle něj bohužel nemění ve prospěch evropských hodnot tolik jako společnost. „Patnáct procent lidí stále hlasuje pro strany placené Putinem, to už se asi nezmění,“ obává se. Jinak ale Ukrajina pokračuje v „budování evropského státu“.

Krymský aktivista doplnil, že Rusko v poslední době uplatňuje vůči lidem na Krymu novou strategii. Ta zní „možná vám není dobře, ale pod Ukrajinci by vám bylo ještě hůř“. Tato strategie spočívá v ukazování negativních zpráv z Ukrajiny. „Proto je důležité, abyste ukazovali lidem, že na Ukrajině je to lepší. I když se to Rusko snaží zvrátit a cpe na Krym obrovské peníze,“ dodal.

Tlumočnici z publika zajímalo, zda jsou na Krymu lidé perzekuovaní kvůli tomu, že mluví jinak než rusky. Aktivisté uvedli, že není prokázáno, že by byl někdo trestně stíhán za to, jak mluví. Ale v roce 2014 byly incidenty, že se proti tomu ohrazovali třeba kolemjdoucí na ulici. „Perzekuce ze strany ruského státu kvůli tomu nebyla. Ale mohou vás postihnout za projevy ukrajinské identity, třeba když za ně jdete demonstrovat,“ uvedla aktivistka Pečenčyková.

Ukrajinská ani krymskotatarská vlajka podle ní není oficiálně zakázána, takže se může používat. Šikana spočívá spíše v tom, že dětem není umožňováno se v těchto jazycích učit, ačkoliv je to ústavně garantováno.

„Třeba bylo Ukrajinské centrum v Simferopolu. Pak začalo mít problémy, začali si je zvát na výslechy, i když jejich noviny psaly jen o historii, ne o politice,“ vyprávěla. Na Krymu se podle ní konají určité slavnosti ukrajinské menšiny, ale ty jsou organizované a nemají moc velkou uměleckou hodnotu.

Po dotazu ukrajinistky Lenky Víchové pak ještě Sencov na závěr vyprávěl o svém věznění. Do něj se prý dostal proto, že si ruské orgány „našly kličku“. Na Krymu totiž po anexi v roce 2014 platilo, že kdo se do měsíce nepřihlásil k ukrajinskému občanství, automaticky nabýval ruské. On si pro ukrajinské nešel, protože tento zákon neuznával. Proto mu po zatčení tvrdili, že je Rus, což on celou dobu důsledně odmítal. Neustále se mu snažili vnutit ruský pas, ale on prý všechny úskoky ve stylu „tady mi jenom něco podepište“ ustál.

„V současné době není v Rusku politický paragraf, jako to bylo za Sovětského svazu. Takže se soudí za terorismus, extremismus, špionáž a tak podobně,“ vykládal.

Po jeho vystoupení seminář Jiří Drahoš ukončil slovy „Krymu držím palce“.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jakub Vosáhlo

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Velká akce ČSSD. Když pustili Maláčovou na pódium, začalo to lítat. Schillerové muselo zvonit v uších

20:48 Velká akce ČSSD. Když pustili Maláčovou na pódium, začalo to lítat. Schillerové muselo zvonit v uších

Optimismus a očekávání dobrých volebních výsledků – v takovém duchu se nesla atmosféra startu horké …