Zvýšené množství hlodavců, však narazilo na nelibost u zemědělců. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) tak nyní, zejména kvůli přemnožení hrabošů, povolil rozhazování jedu na hubení hlodavců Stutox II. Toto rozhodnutí ale nyní narazilo na tvrdý odpor několika institucí včetně Ministerstva životního prostředí. Zemědělci mohou díky povolení ÚKZÚZ rozhazovat plošně jed Stutox II do začátku prosince na zemědělské půdě, vinicích, pastvinách, v sadech, pod jehličnany či okrasnými rostlinami.
Kritika od ochránců přírody naráží hlavně na způsob rozmístění jedu, neboť je jed podle rozhodnutí ústavu nyní možné rozhazovat. Při běžném použití se přitom aplikuje přímo do nor, riziko že ohrozí další živočichy je tedy nízké. Když se ovšem jed rozhází, dostanou se k němu i další zvířata a to může způsobit jejich úhyny. V případě dravých ptáků a sov přibývá další komplikace. Otrávený hraboš je totiž nějakou dobu jedovatý i pro zvíře, které ho uloví. Tolik ceněné přírůstky se tak mohou rychle proměnit až v tragickou ztrátu.
Fotogalerie: - Vláda v Hrzánském paláci
„Sledujeme s velkými obavami, že ústav povolil plošné rozmisťování jedu volně po povrchu, aniž by ho zemědělci museli aplikovat do nor. Je to velmi nebezpečné pro všechny živočichy. Zejména je pro nás nepochopitelné, že povolil rozmístění jedu i v remízcích a polních příkopech, které jsou často jediným útočištěm polních ptáků,“ předesílá své obavy zemědělský specialista České společnosti ornitologické Václav Zámečník.
A pozadu se svými obavami nezůstává ani zmiňované Ministerstvo životního prostředí. MŽP v tiskové zprávě uvedlo, že tento postup je v rozporu se zákonem na ochranu přírody a krajiny. „Plošnou aplikaci tohoto toxického jedu na zemědělskou půdu považujeme za extrémně rizikovou pro životní prostředí,“ sdělil ředitel odboru druhové ochrany MŽP Jan Šíma. Jed může podle něj otrávit i bažanty, zajíce či srnky, a navíc po pozření hrabošů zahubených jedem i sovy, čápy nebo volavky.
Ptactvo u nás patří mezi nejohroženější skupinu živočichů, kteří trpí změnami v krajině. Ministerstvo životního prostředí uvádí ve své zprávě, že od roku 1982 poklesl počet ptáků, kteří jsou závislí na zemědělské půdě, o celou třetinu. V posledních letech se sice pokles zastavil, ale dobrá zpráva to není. „Početnost ptáků v zemědělské krajině nadále klesá pomalejším tempem, což je způsobeno spíše vyčerpáním populací, než reálným zlepšením situace,“ vysvětluje ministerstvo.
Podle mluvčí MŽP Petry Roubíčkové bylo druhé ministerstvo na problém upozorňováno. „Na odpověď však Ministerstvo zemědělství nijak nečekalo a ÚKZÚZ bez konzultace s Ministerstvem životního prostředí povolení vydal,“ uvedla.
Předseda výboru České společnosti pro ekologii David Storch z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, upozornil, že jed mohou sníst třeba i domácí psi a kočky nebo zákonem chránění krkavci. Pokud navíc po pozření otrávených hlodavců zemřou dravci, bude se jejich populace obnovovat pomaleji než populace hrabošů. Aplikace jedu tak nakonec podle Storcha paradoxně přispěje k většímu rozšíření hrabošů.
Dle prezidenta Agrární komory Zdeňka Jandejska ale otravy jiných zvířat nehrozí, protože hraboši si granule s jedem dotáhnou do nory, kde uhynou. Toxický přípravek se pak rychle rozpadá. „Ptáci nebo dravci jsou v podstatě mimo ohrožení, většina těch myší zůstane v zemi, a nikoliv venku,“ řekl.
Fotogalerie: - Babiš na Zlínsku
Český svaz ochránců přírody zemědělcům doporučil, aby místo chemie bojovali proti přemnoženým škůdcům orbou. „Krom toho, že pluhem efektivně zničí hnízda i zásobárny hrabošů, zároveň také podpoří tolik potřebné zlepšení vodního režimu v půdě,“ uvedl ředitel kanceláře svazu Petr Stýblo. Podle šéfa Agrární komory lze však orbou zničit jen malou část hnízd hrabošů. Neúčinná je podle něj také aplikace jedu přímo do děr hlodavců. „Nikdo to nezvládne do těch statisíců děr na polích dát a myši tímto způsobem likvidovat,“ řekl.
Zemědělci mají ovšem odlišné názory, redukce hlodavců tímto rozporuplným způsobem je dle nich nyní nutná. „Situace je vážná. Pokud bychom zůstali u aplikace přípravku pouze do nor, nestačilo by to na kalamitu, které musíme čelit. Škody, které by zemědělcům vznikly, by dosáhly stovek milionů. V takovém případě bychom se pokusili najít prostředky na kompenzace, ale v tuhle chvíli je v rozpočtu nemáme,“ zastal se zemědělců šéf resortu Miroslav Toman (ČSSD).
A téma se stává žhavým i na sociálních sítích. Publicistka Lucie Sulovská píše: „Neuhádli byste, kdo v Česku prodává jed Stutox II...“ A ke svému příspěvku přikládá komentář europoslance Alexandra Vondry (ODS).
„Pomóóc! Babišistán vyhlásil válku hrabošům. Úředníci ministerstva zemědělství povolili plošné nasazení jedu Sutox 2. Pokud jim tahle prasárna, zřejmě nezákonná, projde, bude mít devastující vliv na mnoho vzácných, chráněných ptáků, kteří se lovem hrabošů živí a jejich stavy tím i redukují. Brodiví a draví ptáci jsou nejvíc ohroženi. Viz ti krasavci na fotkách: jeřáb popelavý, čáp bílý, luňák červený, jestřáb lesní, moták pochop, orel mořský, káně lesní, volavka bílá... Zahájení této chemické války v srpnu, tedy uprostřed dovolených, je ze stejného ranku, jako když Saddám Husajn kdysi přepadl uprostřed léta bezbranný Kuvajt. Klasický manévr diktátorů s využitím momentu překvapení. Nesmí jim to projít! Nutno se okamžitě ozvat a použití smrtelně účinného jedu rychle zakázat. Pište, bubnujte,“ staví se proti rozhodnutí plošného hubení hlodavců Vondra.
Zemědělců se naopak zastává například bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Zkuste si na úvod představit, co byste dělali jako zemědělci... i přesto, že děláte orbu, máte dobrý osevní postup, jste v pestré krajině, na zimu zaťukáváte do polí bidýlka pro dravce, a přesto byste měli letos jen 15 % běžné úrody, měl byste živit svoji rodinu, platit splátky a teď byste letos sklidili necelé dvě tuny a dívali se na armádu hrabošů, jak se vám stěhuje do kukuřice, do cukrovky, do vojtěšky a měli byste přemýšlet, že máte v září zase zaset, pšenici, ječmen? Na které se, jak vyleze, opět vrhnou, řeknete mi, co byste dělali?“ táže se úvodem.
Situace s přemnožením hrabošů je v některých částech republiky dle Jurečky opravdu kalamitní, a to nejen u nás v ČR, ale prý i u našich sousedů. „Tak kalamitní, že ji lidé pracující celý život v zemědělství nepamatují! Letos jsem osobně s kombajnem sklízel pole u Vyškova, Kroměříže, Přerova, Olomouce (což jsou i zmíněné okresy v rozhodnutí UKZUZ) a škody byly neuvěřitelné. Zde běžně zemědělci umí vypěstovat a sklidit 7-10 tun obilí, ale sklízel jsem i méně než 2 tuny z ha. Takovou kalamitu hraboši způsobili,“ varuje.
Ing. Marian Jurečka
„Jak k tomu došlo? Mnoho lidí píše: ‚To jsou ti zemědělci, co špatně hospodaří, neořou apod.‘ Z praxe jsem si ověřil, že to není pravda. I tam, kde zemědělci orbu pravidelně provádějí, ty škody byly veliké. Důvodů je více. K přemnožení došlo především v příkopech okolo dálnic a cest. Zde to bylo pozorovatelné poslední dva roky, jak jsou provrtané. Mírné zimy hlodavcům v tom výrazně také pomohly,“ nastiňuje bývalý ministr s tím, že přirození predátoři nemají tak rychlou schopnost reprodukce zvýšit svoje stavy jako myši a hraboši.
Připomenul též, že ještě před rokem 2015 mohl legálně zemědělec při problému s hlodavci sám plošně aplikovat Stutox. „Bylo to povoleno pro celou ČR a dělalo se to takto dlouho. Zemědělec vzal granulovanou návnadu s jedem, například dnes zmiňovaný přípravek Stutox, a dal ho rozmetadlem na postižená místa (okraje polí nejčastěji). Po roce 2015 o tuto možnost přišel a podle nových nařízení mohl tento přípravek aplikovat pouze tak, že ho lopatkou nasypal přímo do díry,“ upřesňuje.
„Tedy i dnes mohl hlodavce legálně trávit! Problém této situace je ten, že těch děr jsou nyní miliony a nejsou lidi, kteří by mohli týdny chodit po polích a návnady ukládat! Je třeba si uvědomit, že hlodavci teď mají ještě co na polích žrát! Po tom, co způsobili obrovské škody v obilí, se přesunuli a zemědělcům žerou kukuřici, cukrovku, vojtěšku, zeleninu... jsou jich miliony. Když jste v poli, kde je tato kalamita, vidíte jich jen okem desítky. Až nebudou mít co žrát na polích, budou se stahovat do obcí a měst, tam je budou muset firmy a domácnosti likvidovat mnohem obtížněji. Navíc je zde poměrně velké riziko přenosu nemocí na člověka,“ varuje Jurečka.
Nikdo dle něj „není nadšený“, že musí hlodavce trávit. Zemědělce to prý stojí nemalé náklady. Články prý vyvolaly dojem, že trávení hlodavců budou zemědělci ve všech okresech dělat plošně. Dle Jurečky je to nesmysl. „Budou to dělat tam, kde to je potřeba a především na okrajích polí, protože by to finančně absolutně nezaplatili,“ podotýká. „Množství jedu pro hlodavce neznamená, že po pozření takové hlodavce, který je otráven by měl automaticky zemřít dravec. To by již dnes ve městech umírali dravci ve městech, kde se hlodavci ve velkém tráví,“ tvrdí.
„Tedy hledal se určitý kompromis, jak danou situaci řešit, a toto je výsledek. Nadšený z něho nejsem, ale když se teď nic neudělá, tak při mírné zimě to bude příští rok celonárodní katastrofa. Osobně bych řekl, že se tím řešením řeší zemědělské pozemky, ale zapomnělo se na původ kalamity, jako jsou příkopy a přístup správců ke komunikacím... ale to už je jiný příběh,“ dodává.
A pozadu se svým vyjádřením nezůstal ani poslanec za TOP 09 Miroslav Kalousek. „Žijeme v éře šílenců u moci. Nejprve se jeden šílenec nechá fotografovat se syslem, kterého jakoby ‚vrací do krajiny‘, aby pak druhý šílenec z jeho vlády rozprášil jedy, které zahubí nejenom ty sysly, ale i čápy, dravce, kočky i psy. Zbavme se šílenců, podporujme přírodu,“ vyzývá. Ve svém příspěvku tak naráží především na to, že na jed by mohli nakonec doplatit vlastně i syslové, které nedávno vypouštěl do přírody premiér Andrej Babiš.
Psali jsme:
_635751407774533869.JPG&id=105281)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
