Schwarzenberg: Buďme vděční Madeleine Albrightové za to, že jsme v NATO. Když jsme chlastali s Topolánkem...

10.12.2017 21:50

Čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg dnes slaví osmdesáté narozeniny, při té příležitosti zavzpomínal na nejrůznější dobré i špatné úseky svého života a rozmluvil se o rozdílech mezi českou a rakouskou politickou scénou. „Buďme vděční Madeleine Albrightové za to, že jsme v NATO,“ řekl.

Schwarzenberg: Buďme vděční Madeleine Albrightové za to, že jsme v NATO. Když jsme chlastali s Topolánkem...
Foto: Jan Rychetský
Popisek: V rámci "Expedice neuhneme 2017" představovala TOP 09 svůj volební program v Únětickém pivovaru. Zúčastnili se čestný předseda Karel Schwarzenberg, místopředsedkyně Markéta Pekarová Adamová a poslanec Martin Plíšek

Hned na začátku rozhovoru se Schwarzenberg vyjádřil k tomu, jak ho namíchlo, že Tomio Okamura na schůzi ve sněmovně zpochybnil odkoupení vepřína a vybudování památníku v Letech u Písku. „To mě nadzvedne i v mém věku, bylo by mi potěšením dáti mu tam přes hubu, jde o důležitou věc. Tábor v Letech byl česká, nikoli německá ostuda. O to jde, proto se musíme tuplem snažit, aby se říkala pravda. Co se tam dělo, bylo opravdu hrozné,“ rozčílil se.

Poté se ale Karel Schwarzenberg vrátil k veselejším věcem a zavzpomínal na nejrůznější etapy svého života. „Po deseti až patnácti letech se v mém životě vždy vše změnilo. Týden před mými jedenáctými narozeninami jsme museli odjet z Čech do Rakous, deset let na to jsem začal studovat lesnictví. Chvíli byl klid a pak přišla zase změna. Hlavně když jsem se stal předsedou Mezinárodní helsinské federace pro lidská práva, neměl jsem čas na věci, které mi dělaly radost, třeba na koně,“ řekl s úsměvem v rozhovoru pro server Lidovky.cz.

„Vzpomínám i na ten neskutečně krásný den, devětadvacátého prosince 1989, kdy byl ve Vladislavském sále Václav Havel zvolen prezidentem,“ dodal s tím, že bylo jisté, že nebude muset odjíždět, přestože měl omezené vízum. „Děkoval jsem pánu Bohu, že se země změnila,“ dodal.

Co se týká prvních deseti let života na Orlíku, prožil zde Schwarzenberg prý mnoho radosti, ale i překvapení. „Byl to krásný čas, ale překvapením byl třeba jeden z posledních náletů, kdy Angličané bombardovali německý transport a ani jeden výstřel nepadl na zámek. Z vojenského transportu mnoho německých vojáků uteklo a uchýlili se k zámeckému sklepení. Maminka měla velké obavy,“ rozpomínal se.

Čestný předseda TOP 09 Schwarzenberg je v Česku stále hodně aktivní. Zbytek jeho rodiny ale vidět příliš není. Prozradil ale, že štafetu generací chce určitě předat svému nejstaršímu synovi. „Naučil se česky, ačkoli tedy pozdě a se strašným přízvukem. Má ale k Orlicku veliký vztah. Sám ale říká, že vidí můj život, byl by blázen, kdyby šel do politiky, a má pravdu,“ řekl a dodal, že na to, aby tady jeho syn zcela zakořenil, přišla sametová revoluce o deset let později.

Dále se také rozpovídal o tom, že ho stále udivuje česká schopnost a národní tradice si všechno pokazit, jakmile je to jen trochu možné. „Také teď sleduji, jak jsme zahodili všechny ideály Václava Havla. My jsme malý, ale povedený národ. Díkybohu nikde na obzoru není žádný Hitler, ale to zavržení demokratických ideálů mi místy připomíná druhou republiku,“ dodal.

Do Rakouska Schwarzenberg přijel tři roky po válce, kdy země byla velmi rozbitá a prošla jí fronta. „Přijížděl jsem z bohaté země do chudší, ze země jakž takž fungující do země zničené.“ Česko je dnes téměř třicet let po ukončení devastace a podle Schwarzenberga zbohatlo stejně jako Rakousko. „Já bych směle srovnal těch třicet let vzestupu s tím, jak zblahobytnělo Rakousko, dejme tomu, do konce sedmdesátých let. Myslím ten hmotný blahobyt,“ řekl.

Rozdíl ale podle jeho slov je v tom, že Rakušané dospěli k velkému pochopení sebe sama. V roce 1956 Rakousko na tom ještě vůbec nebylo dobře, ale když vypuklo maďarské povstání a Sověti ho rozstříleli tanky, nedovedete si představit, co tehdy Rakušané dělali. Pomáhali, co se dalo, i vyloženě chudé rodiny věnovaly věci, pomáhaly přes hranice, pomáhaly uprchlíkům v táborech. „Zachovali se skvěle. Byl jsem přímo u toho, zažil to. My za sebou žádné obdobné výkony v těchto letech nemáme, neprožili jsme něco takového,“ zdůraznil.

Na otázku, jestli od převratu dopadlo něco lépe, než si sám představoval, prý nedokáže odpovědět. „V devětaosmdesátém a devadesátém jsem si moc nepředstavoval, co bude. Já jsem v Rakousku zjistil, že emigrant po dvou letech nemá vůbec tušení, co se děje v jeho vlasti. Takže jsem věděl, že nemám představu, jaká ta země je. A proto také, když jsem odešel z Hradu, docela dlouho jsem se držel v pozadí, než jsem zjistil, jak země obrazně řečeno dýchá a myslí,“ upřesnil a dodal, že co se vydařilo mnohem lépe, než myslel, je naše víno.

Například to, že jsme za pouhých sedm let od převratu vstoupili do NATO a za dalších sedm let do EU, pro Schwarzenberga tak překvapující prý nebylo. „To bylo žádoucí, věděl jsem, jaké jsme měli nesmírné štěstí na Madeleine Albrightovou, která to v Americe prosadila. Za to vděčíme zejména naší velké krajance,“ dodal.

Život se mu prý zásadně obrátil v okamžiku, kdy ze dne na den zdědil panství i tradici a musel se začít starat i chovat důstojně a odpovědně. „To byla zásadní změna života, o tom není pochyb. Naštěstí jsem se dva roky na to oženil, narodily se děti, tak se mi dařilo se usadit,“ upřesnil.

Schwarzenberg uznává, že právě díky Martinu Bursíkovi, který ho coby předseda Zelených nominoval do křesla ministra zahraničí, navzdory velké nevoli hlavní vládní strany a navzdory velikému odporu tehdejšího prezidenta Václava Klause, seděl ve vládě.

Bursík však pak těžce nesl, že Schwarzenberg s Miroslavem Kalouskem založil úplně jinou stranu a utekl. „Důvod byl prostý. Čeští Zelení trpí úplně stejnou nemocí jako ti v Rakousku nebo v Německu. Není jiná strana, v níž se členové tak perou mezi sebou. A já jsem ty vnitřní spory nevydržel. Hrozně na mne útočil i nový předseda Matěj Stropnický,“ řekl.

„Když jme zakládali TOP 09, chtěli jsme být hlavně konzervativní. To ODS nikdy nebyla, dokonce jak mi Mirek Topolánek jednou přiznal, když jsme spolu chlastali, oni jsou vlastně dědicové národních socialistů, brkounů. My jsme zakládali konzervativní stranu,“ dodal s tím, že je pravda, že od počátku zde byl liberální prvek velmi silný.

Nyní politiku pomalu opouští. Kdyby prý měl vybrat z mladé české šlechty někoho, kdo by se mohl výrazně starat o věci veřejné, byl by to jednoznačně Tomáš Czernin. „Je hluboce zakotvený ve svém kraji, to jsem viděl teď při kampani, a může ještě lecčeho dosáhnout. Ale uvidíme,“ uzavřel s tím, že česká šlechta už jako stav neexistuje. Jsou jednotlivé rodiny a jedinci, ale šlechta právě teď úplně mizí ze světa.

 

 

 

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: nab

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vedení zpravodajství ČT, Bakala a Hamáček. Erik Best rozkrývá personální propojení, které vysvětluje mnohé

12:47 Vedení zpravodajství ČT, Bakala a Hamáček. Erik Best rozkrývá personální propojení, které vysvětluje mnohé

Americký novinář Erik Best se na svém webu FSfinalword.cz zaměřil na vztah veřejnoprávní České telev…