„Spojenečtí piloti si Prahu spletli s Drážďany, a Praha tak byla nejspíše bombardována omylem. Mohla za to navigační chyba a špatné počasí,“ říká historik Plavec.
I když nálet trval pouhé čtyři minuty, následky byly nedozírné – celkem 701 mrtvých, 1 184 raněných, 93 domů zcela zničených, 190 budov utrpělo těžké a 1 500 lehké poškození. Bez přístřeší zůstalo na 11 000 Pražanů.
Pumy se nevyhnuly ani památkám, jako byl Emauzský klášter či nedaleký Faustův dům. Nejvíce ale trpěly bloky budov na Vinohradech, kde se některé ulice proměnily doslova v ruiny. Útok 62 amerických bombardérů z osmé letecké armády začal ve 12:24, na město bylo celkem svrženo 152,5 tun pum, z toho bylo 371 tříštivých a 8 000 zápalných.
Historici uvádějí, že se přes 60 amerických bombardérů odtrhlo kvůli špatnému počasí a navigační chybě od svazu a v domnění, že útočí na Drážďany, ničilo Prahu. Právě Drážďany byly mezi 13. a 14. únorem hlavním cílem spojeneckých vojsk. Nedopatření bylo způsobeno i selháním radiolokátoru hlavního navigátora, který tak nemohl přesně určit cíl.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
