Ústavní novelu předložila Sněmovna ještě v předchozím složení před říjnovými volbami. Snaha o doplnění ústavního pořádku byla reakcí na směrnici Evropské unie, která zpřísňuje podmínky držení zbraní. Novela by ale podle jejích kritiků nezabránila nutnosti převzít směrnici do českého práva. „Senát by ze sebe šašky v případě Ústavy dělat neměl,“ uvedl v této souvislosti senátor KDU-ČSL Jiří Čunek.

Unijní směrnice má od září příštího roku zpřísnit regulaci zbraní a některé z nich pod záminkou boje proti terorismu zakázat. Opatření se bude týkat i sběratelů zbraní, mysliveckých sdružení nebo sportovních střelců.

Pro novelu, která by zavedla právo nabývat, držet a nosit zbraně pro zajišťování bezpečnosti státu, hlasovalo 28 z 59 přítomných senátorů. Pro schválení ale byla potřeba třípětinová většina, tedy 36 hlasů. Pro zamítnutí novely hlasovaly dvě desítky senátorů. Úpravy novely nikdo nenavrhoval vzhledem k tomu, že nová Sněmovna by o nich nemohla rozhodnout.

Novelu před senátory obhajoval poslanec KSČM Zdeněk Ondráček, který v listopadu 1989 jako policista zasahoval proti demonstrantům v Praze. Poukázal na to mimo jiné předseda senátorů STAN Jan Horník. Část senátorů při Ondráčkově vystoupení na protest opustila jednací sál.