„Diskuse nad touto ústavní žalobou byla velmi korektní, velmi slušná a velmi věcná. Zabývali jsme se skutečně tím, zda prezident republiky ústavu porušil, a diskutovali jsme o porušeních, o kterých si myslíme, že byly,“ vyjádřil se ve vysílání ČT24 k žalobě na prezidenta předseda největšího senátorského klubu Starostové a nezávislí Petr Holeček.
Předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil řekl, že žaloba přispěje především k tomu, aby se občané České republiky sami dozvěděli, zdali prezident skutečně hrubě porušuje ústavu. Předseda senátorského klubu ČSSD hovořil o tom, že senátoři z jeho partaje hlasovali naprosto volně, což již avizoval i ráno. Část sociálních demokratů tak návrh podpořila.
Ing. Miloš Zeman
„Ráda bych vyzdvihla věcnost a korektnost té debaty, která proběhla v rámci tohoto projednávaného návrhu, za náš senátorský klub ANO musím říci, že jsme dlouhodobě avizovali, že se neztotožňujeme s argumentací, která je v žalobě na prezidenta pojmenována a popsána. Pokud nastane situace, že se žaloba dostane před Ústavní soud, ten zhodnotí profesně a věcně oprávněnost a intenzitu hrubého porušení ústavního pořádku prezidentem republiky,“ vyjádřila se předsedkyně senátorského klubu hnutí ANO Zdeňka Hamousová, dodala též, že takovéto hrubé porušení prý v ANO neshledávají.
Návrh žaloby je založen na tom, že Zeman podle jejích tvůrců kolem Václava Lásky (Senátor 21) svými skutky ústavu porušuje. Konkrétně se v návrhu prezidentovi vytýká osm případů jednání, od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální zahraniční politikou ČR. Podnětem k žalobě bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu.
Na ústavní žalobu již reagovala i první místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija, jež vyjádřila pochybnosti, že by zmiňovaná ústavní žaloba mohla projít přes poslance. K Ústavnímu soudu totiž návrh doputuje v případě, že by jej podpořila i ústavní většina poslanců. S ohledem na rozložení sil v dolní komoře, kde má většinu vládní koalice ANO a ČSSD s podporou KSČM či SPD, to není příliš pravděpodobné.
Fotogalerie: - Zeman u Orbána
„Senát se definitivně snížil na úroveň novodobého ÚV KSČ. Plivanec na svobodu, plivanec na demokracii, plivanec na Ústavu ČR. Kdo podpořil jakobínský pamflet, který je doslova výsměchem právnímu státu, měl by se hluboce stydět,“ rozčílil se nad návrhem ústavní žaloby na prezidenta Zemana prezidentský mluvčí Jiří Ovčáček.
Senát se definitivně snížil na úroveň novodobého ÚV KSČ. Plivanec na svobodu, plivanec na demokracii, plivanec na Ústavu ČR. Kdo podpořil jakobínský pamflet, který je doslova výsměchem právnímu státu, měl by se hluboce stydět.
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) July 24, 2019
„Schváleno! V Senátu jsme vyslali jasný signál, že Miloš Zeman má nést zodpovědnost za svůj nepřijatelný výklad ústavy. Považuji to sice za krajní řešení, ale Ústavnímu soudu by měla být dána možnost se k chování hlavy státu vyjádřit,“ pochvaloval si naopak dnešní hlasování Zemanův bývalý prezidentský protikandidát a současný senátor Jiří Drahoš.
Schváleno! V Senátu jsme vyslali jasný signál, že Miloš Zeman má nést zodpovědnost za svůj nepřijatelný výklad ústavy. Považuji to sice za krajní řešení, ale Ústavním soudu by měla být dána možnost se k chování hlavy státu vyjádřit.
— Jiří Drahoš (@jiridrahos1) July 24, 2019
Ve vysílání 90’ ČT24 vyjádřil své jasné stanovisko i právník a vysokoškolský pedagog Jan Wintr. Podle něho Zeman jasně porušil ústavu, když neodvolal Staňka. Souhlasí s tvrzením Senátu, že jde o hrubé porušení ústavy, a dodává, že dnešní výsledek hlasování v Senátu je: „Jedině dobře.“
Následně se ve vysílání objevil i senátor Jaroslav Doubrava, který objasnil, že hlasoval proti, a to především kvůli údajným mezerám v návrhu. „Ústava nestanovuje lhůtu, ve které musí (prezident, pozn. red.) rozhodnout,“ podotkl. „To usnesení prošlo jen o několik hlasů,“ dodává. Stíhat prezidenta prý nejde ani za to, co se stalo v minulém volebním období. Prioritní prý je zbavit se Zemana. „Zbavit se prezidenta, kterého má valná většina v lásce,“ tvrdí Doubrava.
Senátor Václav Láska, který za návrhem ústavní žaloby stojí, mluvil o tom, že se nyní přesunou nad snahou přesvědčit poslance. Původně prý žaloba měla skutků ještě o deset více, Láskovi by prý nepřišlo přiměřené, kdyby byl Zeman odvolán pouze za jeden skutek, proto jich je i nyní tolik.
Mgr. Václav Láska
„Jednoskutková žaloba by možná měla snazší cestu Senátem i možná Sněmovnou, ale myslím si, že by byla neúspěšná u Ústavního soudu,“ zhodnotil iniciátor žaloby a předseda senátorského klubu SEN 21 Václav Láska.
Co se týká Ovčáčkovi zloby na Twitteru, Láska na dotaz moderátora odvětil, že pro něj „úředník z Hradu“ není partner pro jednání.
Návrh žaloby je založen na tom, že Zeman podle jejích tvůrců kolem Lásky svými skutky ústavu porušuje. Konkrétně se v návrhu prezidentovi vytýká osm případů jednání, od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální zahraniční politikou ČR. Podnětem k žalobě bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu.
Fotogalerie: - Ustavující schůze Senátu
Nejnověji k případům přibylo Zemanovo otálení s odvoláním Antonína Staňka (ČSSD) z čela Ministerstva kultury. Zeman slíbil jeho odvolání do konce července, rozhodnutí o jmenování Staňkova nástupce ale odložil podle dnešního vyjádření premiéra Andreje Babiše na polovinu srpna. Minimálně jednoho senátora ČSSD to v hlasování o žalobě ovlivnilo, uvedl Vícha. Sociální demokraté podle něho využili všechny možnosti hlasování.
Proti byli senátoři ANO, uvedla jejich předsedkyně Zdeňka Hamousová. Naopak všichni členové klubu KDU-ČSL podle svého předsedy Petra Šilara návrh podpořili. Vystrčil nevyloučil, že by kvůli Zemanovu otálení se jmenováním Staňkova nástupce mohl Senát při další schůzi v půli srpna přistoupit k dalším krokům.
Zeman v polovině června označil návrh žaloby za ústavní negramotnost a odmítl, že by jeho kroky byly v rozporu s ústavou.
Fotogalerie: - Zeman v Izraeli
Rozprava i hlasování horní komory se mimořádně konaly za zavřenými dveřmi. V případě rozhodování o návrhu o ústavní žalobě to přikazuje jednací řád.
Poprvé a až do dneška naposledy nastala stejná situace před šesti lety, když senátoři rozhodovali o ústavní žalobě na Václava Klause. A to kvůli novoroční amnestii i otálení se jmenováním soudců a podpisem některých mezinárodních smluv.
Žalobu tehdy podpořilo 38 senátorů, proti byly přesně tři desítky. Její znění předali zástupci horní komory Ústavnímu soudu sedmnáct hodin po skončení hlasování, k jejímu projednání ale nedošlo. Soud řízení zastavil proto, že Klausův mandát krátce po podání návrhu skončil – a sankcí za velezradu je primárně ztráta úřadu.
Celý návrh ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana si můžete přečíst ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
_profil_top.jpg)
