Zbrojní a bezpečnostní expert Lumír Němec zastává názor, že si bratři Mašínové zaslouží naši úctu, protože bojovali proti zlu, zatímco ostatní klopili hlavy.
Podle něj musíme jejich činnost hodnotit v kontextu mimořádné doby, ve které svou akci spustili. „V padesátých letech minulého století komunistický režim rozpoutal krvavý teror. Komunisté zabavovali majetek, likvidovali celé rodiny. Kdokoliv byl komunistům nepohodlný, byl odsouzen k dlouholetému žaláři, nebo poslán na popraviště,“ připomněl.
Mašínové se do akce pustili navzdory svému mládí a naprosté absenci zkušeností, čemuž pak odpovídalo i provedení jejich akce, které je mnohými zpochybňováno vzhledem k násilí, které napáchali. „Neměli zbraně, neměli peníze, neměli žádnou podporu ze Západu, a přesto do toho šli. Na rozdíl od mnoha jiných, kteří pouze sklopili hlavy a mlčeli, oni se rozhodli bojovat proti zlu,“ připomíná.
Fotogalerie: - Pocta Mašínovi
Dodává, že původně jejich činnost měla úplně jiný charakter, na úrovni rozbíjení oken komunistickým funkcionářům nebo sypání napínáčků na silnici. Přitom i za tuto činnost tehdy hrozily vysoké tresty.
„Jak se Mašínové zdokonalovali ve své činnosti, tak si stále více uvědomovali rostoucí potřebu peněz a zbraní, aby mohli komunistům ještě více zatopit pod kotlem. Tyto jejich činy k získání zbraní a peněz vzbuzují nejvíce kontroverzí, protože při nich zahynuli tři lidé. Dva příslušníci SNB, jeden v Chlumci nad Cidlinou a druhý v Čelákovicích, a pokladník Kovolisu u Čáslavi,“ připomíná Němec.
Fotogalerie: - Odhalení Mašína
Ačkoliv je smrt vždy smutnou záležitostí, je podle něj třeba se na jejich činy dívat v kontextu doby. „Mašínové nebojovali proti jednotlivcům, ale bojovali proti systému; a každý, kdo systému sloužil, byl pro ně nepřítel, a tak se k němu i chovali. I když se tyto jejich skutky mohou jevit z dnešního pohledu jako odsouzeníhodné, z pohledu doby, ve které se odehrály, jsou omluvitelné,“ myslí si. A připomíná, že ani režim se neštítil užít k udržení moci vražd a násilí. Proti tomu se těžko dá bojovat za pomoci mávátek.
Odpor proti komunismu byl podle Němce „legitimní, spravedlivý, morálně oprávněný a je hodný úcty“. A tak je třeba chápat i činnost skupiny bratrů Mašínových.
Proti tomu se pravidelně objevují názory připomínající zmařené životy, které mají bratři Mašínové na svědomí.
Klaus mladší: Patologická nadřazenost bratrů Mašínových
Ale zcela jiný pohled nabídl již dříve, v roce 2010, Václav Klaus mladší, dnes poslanec za hnutí Trikolóra. Jeho text se díky aktuálnosti tématu začal v posledních dnech opět šířit internetem. Klaus se pozastavil nad tím, jak Mašínové své činy následně hodnotili a jak se celkově vyjadřovali k situaci v naší zemi. Tím se podle něj diametrálně lišili od Milana Paumera, třetího člena jejich skupiny. S ním se Václav Klaus setkal jako ředitel pražského gymnázia, kam Paumer přišel besedovat se studenty.
„Ve všem na světě je důležitý výsledek, a ne jen úmysl. Motivace k sestavení skupiny byla bezesporu ušlechtilá, statečnost obdivuhodná, výsledek však prostě špatný. Byli zabiti zcela nevinní (s režimem nespojení) lidé,“ zhodnotil Klaus činnost skupiny Mašínových. A připomněl opomíjenou věc, že Mašíny nenáviděnému komunistickému režimu příběh o bandě vrahů jen pomohl a dal širokou možnost propagandistického využití.
„Kdyby zastřelili dva okresní tajemníky a prokurátora Urválka – jmenují se dnes po nich v každém českém městě ulice. Ale to se nestalo,“ připomíná.
Milan Paumer, se kterým hovořil, si to prý na konci života do značné míry uvědomoval a bylo cítit, že zmařených životů lituje. Ve značném kontrastu s jeho spolubojovníky.
„Z postojů Mašínů není cítit ani stopa pokání dodnes. Havel i Klaus – všechno polokomunistická pakáž, v Čechách není demokracie ani v roce 2010, ničeho nelituju. Pokladník byl slouha komunistů (protože vozil peníze národního podniku), patří mu to, obecní policajt v Čelákovicích tím spíš. Patologická nadřazenost,“ napsal Klaus o bratrech Mašínových. A jak dodává, Paumer se na rozdíl od nich po roce 1990 vrátil do Česka.
On sám vnímá příběh skupiny Mašínových jako tragický. „Zanechal oběti, pachuť a lítost. Nikoli slzy dojetí a hrdost – beznadějných obránců krypty kostela v Resslově ulici,“ uzavřel tehdejší ředitel gymnázia, dnešní poslanec.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
