Kusturica nejprve hovořil o sarajevském atentátu z roku 1914, který rozpoutal události první světové války a bývá kladen za vinu Srbsku. Režisér vysvětloval, že v rakouské monarchii se projevovaly již před válkou značně odstředivé tendence, které povzbuzovaly vznik separatistických organizací, například na jihu organizace Mladá Bosna, usilující o připojení tohoto sporného území k Srbsku. Pro organizaci odhodlaných mladých jihoslovanských intelektuálů byl prý velkým vzorem i Tomáš Masaryk.

"Ono se říká už nebýt otrokem,“ připomněl Kosturica jejich heslo. Podle něj jsou dva způsoby, jak vidět sarajevský atentát. "Já to vidím tak, že ten jeho výstřel nezačal válku, ale skončil otroctví,“ hájí střelce Gavrila Principa Kusturica.

Kromě toho prý samozřejmě existuje druhá teorie, podle Kusturici revizionistická, podle které se jednalo o teroristický akt a začátek války. Tu však režisér odmítá. "I Němci dnes připouštějí, že tu válku chtěli už předtím,“ podotkl režisér a vzpomněl tzv. "Fischerovu teorii“ dávající odpovědnost za první světovou válku Němcům.