Nejpostiženější města a obce po zářijových záplavách se ještě stále potýkají s mnoha problémy při opravách své poničené infrastruktury. Stát lze určitě pochválit za to, že do postižených regionů vyslal armádu, která stále pomáhá s odklízením odpadů, stavbami provizorních mostů a s opravami silnic. Horší to ale je podle vyjádření zástupců obcí a měst s rychlostí, kterou bude poskytována finanční pomoc na obnovu poškozené infrastruktury – tedy silnic, mostů, budov a různých energetických a elektronických sítí.

„Bezprostřední pomoc státu například na odvoz odpadu nebo jednorázová finanční pomoc poškozeným rodinám jde celkem rychle. Jenže potom nastoupí Ministerstvo pro místní rozvoj, které na obnovu poškozeného území vypíše různé dotační tituly, kde je velmi komplikovaná administrativa. Například teď musíme zjišťovat i škody u všech firem ve městě včetně prodejen(!), abychom pro MMR mohli vyplnit jejich obrovitou tabulku. Vůbec si nedovedu představit, jak to řeší v malých obcích. K nám do Krnova na jednání přijelo před pár týdny několik ministrů a mně to připomínalo spíše nějakou PR akci. Já bych raději ocenil nějaké ‚komando‘ výkonných úředníků, kteří budou ty žádosti přímo zpracovávat, ať jsou víc v obraze. Například při školení na jeden z dotačních titulů vyšlo najevo, že by mělo dostat finance na obnovu bytové výstavby po povodních město Bruntál, které ale nebylo vůbec zatopené. Mám obavy, že celková obnova města se kvůli administrativní náročnosti všech dotačních titulů značně prodlouží,“ sdělil starosta Krnova Tomáš Hradil, tedy města, které bylo při záplavách nejvíce poškozeno z celého Moravskoslezského kraje a kde jsou škody odhadnuté na více než  miliardu jen na městském majetku, celkově však všechny škody přesáhly až pět miliard.

Podobným vyjádřením se prezentoval i tiskový mluvčí Opavy Roman Konečný, který uvedl, že slezská metropole je před podpisem smlouvy na 120 milionů korun za likvidace všech odpadů, nicméně na poničenou infrastrukturu zatím ještě nic nepřišlo.