„Německo se vydalo nešťastnou cestou, což potvrdila i Ursula von der Leyenová. Spoléhalo na dodávky levného plynu z Nordstreamu, které muselo pod geopolitickým tlakem zastavit, a zároveň si zařízlo jádro. To je smrtelný koktejl,“ uvedl Knotek.
Ještě v roce 1990 činil podíl jaderné energie na výrobě elektřiny zhruba 30 %, dnes to je okolo 15 %. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na jaderném summitu ve Franici připustila, že to byla chyba.
„Toto snížení podílu jaderné energie bylo záměrným rozhodnutím, ale domnívám se, že bylo strategickou chybou, když se Evropa odvrátila od spolehlivého a cenově dostupného zdroje energie s nízkými emisemi,“ uvedla von der Leyenová s tím, že by se to mělo změnit.
Jadernou energii označila za spolehlivý zdroj energie a předpověděla, že Evropa by jednou mohla v oblasti jaderné technologie zaujmout vedoucí postavení ve světě.
Za chybný vnímá odklon Evropy od jaderné energie i německý kancléř Friedrich Merz (CDU/CSU). Podle něj ovšem bude návrat k jádru politicky i prakticky velmi obtížný, píše magazín National Review.
Odklon od jádra přitom úzce souvisí především s politikou Německa po havárii ve Fukušimě v roce 2011. Vláda tehdejší kancléřky Angely Merkelové v rámci její „Energiewende“ rozhodla o postupném odstavení jaderných elektráren, urychlení přechodu na obnovitelné zdroje a zároveň o využívání dováženého ruského zemního plynu jako přechodného paliva.
Jak začala německá politika klást důraz na zelenou agendu popisuje i článek od webu Solární magazín. Katastrofa v Japonsku veřejnému mínění o jaderné energii neprospěla a ekologická hnutí sílila. Vláda Merkelové tehdy vyhlásila moratorium na provoz reaktorů a poté rozhodla o definitivním odchodu od jádra do roku 2022.
Leyenová, v té době ministryně práce a sociálních věcí, odklon od jádra podporovala velmi radikálně.
„I bez jaderné energie můžeme dosáhnout klimatických cílů a technologického úspěchu, a tím inspirovat i další země po celém světě,“ tvrdila Merkelová ještě před dvěma lety, když psala své paměti.
Ve výsledku se Německo pak stalo průkopníkem obnovitelných zdrojů a zelených technologií a stejnou politiku prosazovalo i na úrovni Evropské unie.
Europoslanec Alexandr Vondra v pořadu 360° na CNN Prima NEWS připustil, že i nyní bude debata v Evropském parlamentu o energiích složitá. „Sklenice je nyní zpola plná, náš úkol je ji teď doplnit,“ řekl Vondra.
„Je potřeba docílit toho, aby bylo s jádrem zacházeno stejně jako se zelenými zdroji,“ dodal europoslanec.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Může se podle vás Evropa v budoucnu stát světovým lídrem v oblasti jaderné energie?
