Sněmovna dosud měla 16 vyšetřovacích komisí, výsledky sporné

15.03.2014 12:42

Sněmovna dosud zřídila 16 vyšetřovacích komisí, jen v minulém volebním období nevznikla navzdory snahám tehdejší levicové opozice ani jedna. Práce komisí byly vesměs obdobné. Vypracovaly závěrečné zprávy, které ale většinou žádné nové informace nepřinesly. V předminulém volebním období dokonce tři že čtyř komisí ani nezačaly fungovat, nezvolily totiž své předsedy. Na březnové schůzi budou poslanci projednávat založení komise k případu pražské karty Opencard.

Sněmovna dosud měla 16 vyšetřovacích komisí, výsledky sporné
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jednání sněmovny

V předminulém volebním období skončily krachem komise k neoprávněnému udělování titulů na plzeňské právnické fakultě, k policejnímu spisu zvanému Krakatice a k neoprávněným zásahům do soukromého života některých lidí za účelem nátlaku na poslance. Komise souvisela s případem exposlance ODS Jana Moravy, kterého média přistihla, jak se snaží získat kompromitující informace na některé jiné poslance.

Malý úspěch měla komise z volebního období 1996 až 1998 k privatizaci a fungování Poldi Kladno. Po měsících práce byla závěrečná zpráva zařazena na poslední schůzi před volbami, sněmovna ji nakonec z časových důvodů vůbec neprojednala.

V předminulém volebním období zprávu zpracovala jen komise k výběrovému řízení na provozovatele dálničního mýtného, kterým se stala společnost Kapsch. Dokument konstatoval, že podmínky v zadávacím řízení byly tvrdé, zákon porušen nebyl, proces výběru firmy byl mírně amatérský, ale systém mýtného funguje.

V podobném duchu se nesly závěrečné zprávy dalších komisí. Třeba komise ke smlouvě státu s firmou Housing and Construction na výstavbu dálnice D 47, k arbitráži Česka s CME kvůli vysílací licenci televize Nova a ke kauze Diag Human, které pracovaly ve volebním období 2002 až 2006, v podstatě konstatovaly, že stát někdy hájí své zájmy ve sporech se soukromými firmami neobratně, což ho pak stojí peníze. Komise k hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny ze stejného období uvedla, že největší podíl na jejím dluhu nese neschopnost politiků domluvit se na jasných pravidlech zdravotnictví.

V minulém volebním období pravicová koalice zamezila vzniku hned několika vyšetřovacích komisí

Práce některých komisí končila politickými spory. Zpráva k privatizaci Unipetrolu sice konstatovala, že vláda při prodeji firmy nechybovala, tehdy opoziční ODS ale tvrdila, že komise selhala a případ spíš zamlžila.

Patrně nejdál se dostala komise k uvalení nucené správy na Investiční a poštovní banku a komise, která vyšetřovala, zda v ostravském transplantačním centru nebyla vážně porušována pravidla pro odběr lidských orgánů. Obě pracovaly ve volebním období 1998 až 2002. Z komise k IPB vzešly podněty k vrchnímu státnímu zastupitelství, které je ale odložilo. Komise k transplantacím sice neprokázala obchod s orgány ani odebrání orgánů živému člověku, ale i díky práci poslanců sněmovna později přijala transplantační zákon.

V minulém volebním období pravicová koalice zamezila vzniku hned několika vyšetřovacích komisí. Tehdy opoziční sociální demokraté chtěli objasňovat systém elektronických zdravotních knížek IZIP, údajné ovlivňování vyšetřování nákupu vojenských dopravních letadel CASA a fotovoltaiku. Komunisté navrhovali komisi k postupu státu v ochraně majetkových práv státního podniku Budvar.

Předseda sněmovního ústavně právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD) soudí, že vyšetřovací komise smysl mají, záleží ale na jejich personálním obsazení a předsedovi. „Už to, že se věci pojmenují a odhalí vazby, může přispět k jejich objasnění," řekl ČTK. Tejc připouští, že k tomu musí být politická vůle, i to, že může hrozit politizace případů.

Některé komise v prvopočátcích naší demokracie měly velký smysl

„Vyšetřovací komise jsme vždy znali z amerických filmů, a proto jsme je v reálu zaváděli. Některé v prvopočátcích naší demokracie měly velký smysl, posléze se stále více politizovaly a ztrácely dynamiku," soudí dlouholetý poslanec ODS Marek Benda. Komise ale úplně nezatracuje. „Minimálně jako prostředek férovějšího informování veřejnosti," řekl ČTK Benda.

Iniciativu k návrhu na zřízení komise k Opencard podnítil příběh bývalého úředníka magistrátu Jiřího Chytila, který kauzu odkryl, měl být prý podle příslibu policie utajeným svědkem, ale nakonec byl zatím nepravomocně podmínečně odsouzen. Projekt začal za exprimátora za ODS Pavla Béma. Stíhána je kvůli němu ale většina členů pozdější městské rady včetně Bémových nástupců, nynějšího poslance Bohuslava Svobody (ODS) a současného primátora Tomáše Hudečka (TOP 09).

Komise mají poměrně rozsáhlé pravomoci. Například za křivé svědectví před nimi hrozí lidem postih. Kdyby někdo nechtěl přijít svědčit, poslanci si ho mohou nechat předvést.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: dkr, čtk

Mgr. Bc. Vít Rakušan byl položen dotaz

Jak můžete někoho obvinit bez důkazů?

Vaše vláda nálepkuje dost často, vy hlavně a chcete bojovat proti dezinformacím, ale jdete podle vás příkladem? Je podle vás v pořádku, že někoho obviníte a pak nejste schopný u soudu říci, na základě čeho a svá obvinění doložit? A omluvíte se SPD nebo se odvoláte? https://www.parlamentnilisty.cz/p...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bobošíková a Kotrba o Ukrajině a válce. Už se rýsuje výsledek

18:22 Bobošíková a Kotrba o Ukrajině a válce. Už se rýsuje výsledek

Jak ovlivní balík pomoci z USA a nové mobilizační předpisy pro Ukrajince vývoj rusko-ukrajinského ko…