Sněmovna odložila odeslání 350 miliard do Bruselu. Vláda neměla hlasy

Jedná se o evropský dokument, který vláda předložila prostřednictvím ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Záchranný mechanismus by měl jasně definovat postup, jakým se bude pomáhat státům, které se ocitnou v ekonomické krizi podobné té v Řecku. Ke změně článku Lisabonské smlouvy, která vytvoření mechanismu umožní, daly již loni na jaře předběžný souhlas obě komory parlamentu. K nynější ratifikaci je potřebná ústavní většina v obou z nich. Senát již se změnou vyslovil souhlas.

Premiér Petr Nečas nakonec ale požádal o přeložení bodu, protože si nebyl jist dostatkem hlasů. Proti návrhu jsou totiž VV, KSČM a i několik poslanců z klubu ODS nechce pro návrh hlasovat. Podle informací ParlamentníchListů.cz minimálně poslanci Boris Šťastný, Jaroslav Plachý, Jan Florián. Dále Michal Doktor či Pavel Bém. Pro návrh je třeba totiž získat ústavní většinu.

"Jsem proti tomu, abychom dávali bianco šek na to, že v budoucnu vyplatíme několik set miliard do Bruselu. My jsme tu krizi nezpůsobili. Nevím, proč bychom za to měli platit. Platit na krachující státy eurozóny je jako vylévat peníze do kanálu. Nemůžu zodpovědně hlasovat pro další zadlužení našeho státu v okamžiku, kdy se od úst odtrhává našim důchodcům a dalším potřebným. Nemohu alibisticky říkat, že bych zadlužil naši zemi až v okamžiku, kdy vstoupí do eurozóny. Zavázali jsme se k rozpočtové odpovědnosti a je rozpočtově nezodpovědné zavázat budoucí generace k placení toho, k čemu je zavážeme my jenom kvůli tomu, abychom udělali radost Angele Merkelové a Bruselu," řekl ParlamentnímListům.cz poslanec Boris Šťastný.

Již dříve ParlamentnímListům.cz sdělili, že pro návrh ruku nezvednou, tito poslanci ODS: Radim Fiala, poslankyně Jana Černochová a Zdeňka Horníková, Pavel Svoboda či Aleš Rádl. Ale hovoří se i o Davidu Vodrážkovi, Davidu Šeichovi, Marku Šnajdrovi či Petru Tluchořovi.

ČSSD potrápila Nečase

Podle některých informací také ČSSD využila situace, aby potupila vládu, a "dodat" poslance k ústavní většině neslíbila. Na Slovensku při hlasování o eurovalu tehdejší šéf opozice Robert Fico také nejprve také nepodpořil euroval, protože premiérka pravicové vlády Iveta Radičová spojila hlasování o eurovalu s hlasováním o nedůvěře vládě. Její vláda pak padla.

Podle informací ParlamentníchListů.cz premiér Petr Nečas slíbil německé kancléřce Angele Merkelové, že novelu Lisabonu nutnou pro vznik ESM prosadí a Merkelová ho za to nebude kritizovat, že nepřistoupil ke smlouvě o fiskální unii. Neschválení novely Lisabonu by mohlo Nečasovi přinést zahraničně i vnitro-politické komplikace, což ČSSD vůbec nemusí vadit. Minimálně to symbolizuje, že Nečas nemá hlasů ve sněmovně nazbyt.

Podle jiného zdroje to bylo ale jinak. Prý měla problém sama ČSSD, protože jí chybělo dost poslanců a řada poslanců sociální demokracie začíná mít o návrhu pochybnosti. Proto prý samo vedení poslaneckého klubu ČSSD nabídlo Nečasovi odročení bodu do další schůze, respektive minimálně 20 dnů.

350 miliard

Ve zprávě předložené Parlamentu ČR se doslova praví: „V návaznosti na zprávu Pracovní skupiny pro správu ekonomických záležitostí se hlavy států a předsedové vlád na Evropské radě konané ve dnech 28. - 29. října 2010 shodli na potřebě zavedení stálého krizového mechanismu pro zajištění finanční stability eurozóny jako celku (European Stability Mechanism, dále jen Evropský mechanismus stability či ESM) a vyzvali předsedu Evropské rady, aby zahájil se členy Evropské rady konzultace o omezené úpravě Smlouvy o fungování Evropské unie, kterou bude za tímto účelem nezbytné provést.“

Změna smlouvy má umožnit vytvoření nového záchranného fondu eurozóny, do něhož budou členové eurozóny povinni vložit finanční vklady a záruky. Státům eurozóny má tedy umožnit zřízení mechanismu pro dotování a úvěrování států eurozóny neschopných hradit své závazky (takzvaný ESM).

Jak je ale uvedeno v závěrech Evropské rady, které k vládnímu návrhu byly předloženy, „stát, který se stane členem eurozóny, se stane členem evropského mechanismu se všemi právy a povinnostmi.“ České republiky se tato záležitost proto týká až v momentu, kdy do eurozóny vstoupíme. Naše země nemá na rozdíl od Velké Británie a Dánska ve smlouvě totiž výjimku ze zavedení eura. Na Českou republiku by pak podle propočtů, které se objevily v médiích, vyšel podíl zhruba 350 miliard korun.

Kalousek: Neházejme jim klacky pod nohy...

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) pak připomněl, že do eurozóny se přijímá, tedy nevstupuje. „Neschválením bychom limitovali všechny státy eurozony,“ zdůraznil.

Premiér Petr Nečas (ODS) v debatě zmínil, že neschválením této změny lisabonské slmouvy znamená, že nevstoupí vůbec v platnost. „Dnes o tom, zda vstoupíme do eurozóny, vůbec nehlasujeme,“ připomněl a zdůraznil, že "debatujeme tady o voze, a ne o koze, jako někteří".

„Opakování je matka moudrosti. Takže já si to dovolím znovu zopakovat. Neschvalujeme přistoupení České republiky ke smlouvě o ustanovení ESM. Není tomu tak. Chci připomenout, že tuto změnu Lisabonské smlouvy schvalujeme proto, aby umožnila vytvoření a ústavní konformitu smlouvy o ESM, protože v některých členských zemích existují pochybnosti - na základě konání jejich ústavních soudů - zda smlouva o evropském stabilizačním mechanismu je konformní s jejich ústavou. A proto je nezbytné změnit pouze velmi nepatrně Lisabonskou smlouvu,“ řekl Nečas.

Podle něj by debata o přistoupení k ESM byla namístě a jednali bychom o ní v okamžiku, kdy by se Česká republika rozhodla přistoupit do eurozóny.

Jiří Paroubek (NS- LEV 21) pak připomněl, že nám nic jiného asi nezbývá, než smlouvu ratifikovat.

VV: je to bianco šek

Že budou hlasovat proti, už daly vědět Věci veřejné. "Evropský stabilizační mechanismus není jen nějaká obecná smlouva, ale jde v ní o stovky miliard korun, potažmo eur. Mnozí odpůrci se dokonce obávají, že by přijetím ESM reálně hrozil České republice bankrot. Tedy, poté, co Česká republika přijme euro. Schválením by se ČR zavázala platit dluhy jiných zemí, i kdyby to převyšovalo její vlastní finanční možnosti," vysvětlila negativní postoj předsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných Kateřina Klasnová.

„Českou republiku by dnešní souhlas mohl znamenat budoucí vyplacení až 40 miliard korun do ESM a poskytnutí záruky za dalších 310 mld. korun, přičemž Rada guvernérů by měla právo tuto částku navyšovat dle potřeby a omezení. Znovu opakuji - tento mechanismus nedefinuje žádnou horní mez závazků pro danou zemi, což ve světě aktuálního dění například v Řecku, ale i ve Španělsku mi přijde jako krajně nezodpovědné,“ varoval poslanec VV Michal Babák.

"Jsem přesvědčen, že tato vláda přistupuje k těmto dohodám pod tlakem obav toho, jestli Brusel proplatí nebo neproplatí miliardy, jestli se kontrolovat bude intenzivněji nebo méně intenzivněji. A strach z oněch zavírání kohoutků peněz z Bruselu je realita toho, proč tady je tak velká ambice rychle všechno schvalovat," argumentoval poslanec Vít Bárta.

Mechanismus, na kterém se před rokem dohodla Evropská rada, má nahradit současný záchranný fond eurozóny (EFSF). Zemím platícím eurem, které se ocitnou v problémech, bude moci půjčit až 500 miliard eur (12,4 bilionu korun). Splátky půjček z ESM budou mít přednost před splátkami soukromým věřitelům. Vyšší prioritu budou mít jen splátky půjček od Mezinárodního měnového fondu. Výše příspěvku má záviset ze 75 procent na výši národního důchodu, ze 12,5 procenta na výši HDP a ze 12,5 procenta na počtu obyvatel.

Pokud by ČR byla členem eurozóny, musela by během 12 let vložit do fondu 40 miliard korun. Ručit by musela okamžitě za půjčky ve výši 250 miliard korun, přičemž tato částka by se po 12 letech v eurozóně navýšila na 310 miliard korun, uvedl Nečas.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.