Politici se odhodlali k odhalení všech smluv, které uzavírají veřejné instituce. Zákon, který to umožní, patří mezi ty nejodkládanější: původní návrh se ocitl ve Sněmovně už v roce 2011, ovšem jeho odhlasování se táhlo až do roku 2013, kdy padla vláda Petra Nečase a rozpustila se tak i dolní komora, takže norma tehdy nebyla poslanci vůbec doprojednána. Na nových principech zákona o registru smluv se později shodli šéfové tří vládních stran kabinetu Bohuslava Sobotky.
Jednoduchý jedenáctiparagrafový zákon by veřejnou správu přiměl ke zveřejňování faktur, objednávek a smluv na internetu a umožnil tak veřejnosti kontrolovat její hospodaření. Podle návrhu budou muset úřady, ale i státní, krajské a obecní firmy od příštího roku zveřejňovat na internetu smlouvy v hodnotě nad 50 tisíc korun. V opačném případě by následovaly sankce. Vicepremiér a šéf ministerstva financí Andrej Babiš (ANO) ale prosazuje povinnost zveřejnit i dříve uzavřené smlouvy. Opatření má zprůhlednit hospodaření s veřejnými penězi.
V registru smluv by se mohly zveřejňovat i smlouvy politických stran a objednávky a faktury. Pozměňovací návrhy, které to předpokládají, podal předkladatel původní normy Jan Farský (TOP 09 a Starostové) při dnešním druhém čtení návrhu zákona. Bez toho hrozí potíže kvůli nutnosti nahrazovat běžné objednávky písemnými smlouvami nebo obcházení zákona tím, že se objednávky budou využívat místo smluv, napsal Farský v důvodové zprávě. Poslanci nyní nové znění normy umožnili proplout do třetího, tedy závěrečného čtení a očekávají, že její verze bude platná od poloviny příštího roku.
Takzvané první čtení zákona proběhlo v Poslanecké sněmovně již loni v lednu a druhé čtení bylo zahájeno až 18. června 2015, ale bylo přerušeno. Právě tehdy Jan Farský poslancům připomenul, že od prvního čtení k tehdejšímu dni uplynulo rekordních 521 dní.
Máme to opsané do Slováků...
„Myšlenka není originální, je v podstatě opsaná ze slovenského modelu, kde v srpnu roku 2010 tehdejší premiérka paní Iveta Radičová přišla s myšlenkou, že pokud se hospodaří s veřejnými prostředky, tak se s nimi má hospodařit veřejně,“ připomněl k tomu v červnu Farský, jenž dokonce kdysi přiměl poslance, aby se k registru smluv zavázali v rámci iniciativy Rekonstrukce státu.
„Zákon se stal předvolebním tématem. Asi jste se mu málokdo mohl vyhnout a také jste se málokdo vyhnul tomu, abyste se podepsali pod závazek, že zákon budete podporovat a nakonec ho schválíme. Myslím, že podpisů se snad našlo mezi poslanci asi 160. Ale samozřejmě víme, že je ďábel vždy skryt v detailu a v tom, jaké je výsledné znění,“ řekl loni v lednu Farský ve sněmovně s tím, že cesta tohoto zákona předchozí sněmovnou byla dlouhá, ale nyní prý doufá, že se této sněmovně podaří zákon rychle schválit.
„Už proto, že to není ani pravicový, ani levicový, ale prostě potřebný návrh,“ vysvětlil tehdy Farský.
Moderátor Černý a další známé osobnosti začaly sledovat „Odtemnění“
V platformě Rekonstrukce státu, která právě registr smluv hlasitě žádá, se ale letos na jaře mezitím zrodilo několik nových iniciativ, které mají poslance přimět k přijetí normy. Objevila se totiž videa a happeningy, která upozorňují na to, že zákon o zveřejňování smluv se nenápadně odsouvá až na příští vládu.
„Pozor, v červenci 2015 může poprvé po 25 letech nastat na území ČR odtemnění! Podle Bohuslava Sobotky budou poslanci do 8. července 2015 hlasovat o tom, jestli se budou všechny smlouvy státu a obcí zveřejňovat na internetu, aby se každý mohl podívat, kolik se za co utratilo. Podle astronomů se ale Sobotka ve výpočtech plete minimálně o 200 let a vhodná konstelace poslanců pro odtemnění nastane zhruba v roce 2349,“ psali v červnu autoři kampaně na facebookové události Sledujeme odtemnění, kam se již připojilo více než tisíc účastníků.
Do kampaně se zapojili například Bára Poláková, Simona Babčáková, Jan Budař, Marek Taclík, Klára Issová, Otakar Černý, Vilém Čok a další.
Petice od starostů
Jedno z důležitých protikorupčních opatření budí ale dlouhodobě obavy u vedení menších měst a obcí. Starosta Křižánek na Vysočině Jan Sedláček z hnutí Starostové pro občany kvůli tomu donesl do dolní komory letos v kvěrnu protestní petici.
Pod peticí je zhruba tisíc podpisů, 800 z nich patří starostům malých obcí na Vysočině. Těm se nelíbí další administrativa a navíc se bojí, že pokud při zápisu do centrálního registru udělají chybu a smlouva se v něm neobjeví, budou veřejnou zakázku platit ze svého.
Podle zákona o registru smluv se ale neuvažuje – podle koaliční verze – o zveřejňování faktur a objednávek, neuvažuje se o povinnosti zveřejňování pro ČEZ, u smluv je to o hodnotě nad 50 tisíc korun a je tam vložena i výjimka pro menší obce.
Bartošek: Rozkrytí obchodních vazeb a strategií může být ohrožující
„Je to dobrý zákon, a tak, jak je připraven, má šanci projít poslaneckou sněmovnou,“ uvedl v pořadu Českého rozhlasu Pro a proti letos v dubnu místopředseda dolní komory a KDU–ČSL Jan Bartošek.
A popsal v pořadu i fungování normy: „Bude centrální registr smluv, kde každý, kdo uzavře smlouvu, ji bude muset do třech měsíců zveřejnit, a pokud tak neučiní, vystavuje se riziku, že smlouva nebude platná. I proto je důležité, aby obce a další organizace, které budou uzavírat smlouvy, byly proaktivní, a smlouvy samy uveřejňovaly na vyhrazeném internetovém portálu.“
Výhrady k současné podobě zákona ale má. „Netýká se jen obcí a samospráv, ale i dalších organizací. Rozkrytí jejich obchodních vazeb a strategií pro ně může být ohrožující. U obcí tomuto striptýzu rozumím, ale v jiném odvětví je to pro tyto subjekty ohrožením,“ zmínil na druhou stranu Bartošek.
Ing. Jan Bartošek
Oldřich Kužílek z nevládní organizace Rekonstrukce státu je ale přesvědčen o tom, že právě ochrana obchodního tajemství je v návrhu zákona na mnohem vyšší úrovní než ve stávající legislativě.
Kužílek: Zákon nakonec může působit jako sýr s dírami
„To, co organizace považuje za své obchodní tajemství, zveřejnit nemusí. Tato věc je v zákoně velmi pohodlně upravena a není potřeba se jí bát,“ ujistil Kužílek, který přínosy zákona vidí ve snižování nákladů. „Možnost obcí podívat se, jestli například most přes říčku postavili na druhé straně republiky za deset milionů, a srovnat si to, je obrovským přínosem pro úspory,“ řekl Kužílek pro Ćeský rozhlas s tím, že má ovšem výhrady k posledním úpravám, které byly v zákoně provedeny.
„V poslední fázi přípravy došlo k zavedení několika výjimek a velmi problematickému návrhu na limit do výše padesát tisíc korun. Ten považuji za velmi destruktivní: díky němu bude obrovské množství smluv, u kterých nebude zákon dobře aplikovatelný,“ varoval Kužílek s tím, že může vzniknout velká právní nejistota, jestli by konkrétní smlouva měla být zveřejněna podle zákona, anebo nemusela.
„Obáváme se, že bude zákon nakonec působit jako ementálský sýr s příliš mnoha vyvrtanými dírami,“ dodal Oldřich Kužílek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
