Vojenský újezd Brdy asi vskutku zanikne. Počítá s tím vládní návrh, který dnes poslanci prohlasovali v závěrečném čtení. Norma nejprve odolala návrhu Stanislava Grospiče (KSČM) na vrácení do druhého čtení. Pro návrh jako celek nakonec hlasovalo 99 poslanců, proti bylo 45. Poslanci při tom nepřijali návrh předsedy dolní komory Jana Hamáčka (ČSSD), aby byly Brdy pro armádu zachovány.
Podle ministra obrany Martina Stropnického z hnutí ANO je prostor pro armádu nadbytečný. Ztratil se již účel určení a nadto zrušení újezdu podpořily už tři vlády.
„Jde především o to, že armáda jej nepotřebuje. Z toho by se mělo vycházet při pokusu to řešit. Ten kontra názor, že by se jen mohly zmenšit ve svých hranicích ostatní újezdy, ale že Brdy by byly nějakým způsobem zakonzervovány, tak to považuji za takové ne, je to jen takové odkládání,“ řekl Stropnický již dříve médiím a dnes tento svůj názor ve sněmovně zopakoval.
Stropnický: Neslyšel jsem argument, proč újezd nerušit
„Dnes tady zazněly všechny argumenty k normě... Naopak dnes jsem neslyšel jediný nový argument, proč ten Újezd nerušit. Vše, co tady zaznělo, je opakováním téhož, neboť tady nezazněly žádné noviny. Já bych se velice přimlouval, abychom přistoupili k hlasování,“ nabádal poslance před hlasováním ministr obrany.
„Je to krok promyšlený a dlouho plánovaný,“ uvedl také, přičemž zdůraznil, že armáda nepotřebuje újezdy dimenzované pro 115 tisíc vojáků, když nyní jich je 21 tisíc.
Podle některých zákonodárců by si ale újezd měla armáda ponechat. Například pro Český rozhlas se takto vyjádřil poslanec z ČSSD Antonín Seďa. Podle něj by si újezd měla armáda ponechat už kvůli kvůli zhoršené bezpečnostní situaci v Evropě.
„Je to i potřeba možná do budoucna, protože vezměme příklady Těchonína, Květné a podobně, které chtěla armáda zrušit, a teď se ukazuje, že tyto objekty jsou potřebné,“ poznamenal k tomu Seďa.
Ing. Antonín Seďa
Seďa: Má tam být zřízen státní letecký polygon pro bezpilotní systémy?
„Zrušení vojenského újezdu Brdy je nejen předčasné, neekonomické, ale z pohledu budoucího zajištění bezpečnosti naší země i nestrategické,“ uvedl dnes Seďa ve Sněmovně.
Také se řečnicky otázal nepřítomného ministra dopravy, zda je pravda, že ministerstvo dopravy má zájem o 78 km2 prostoru letecké startovací plochy mezi tokem Hejlákem a Jordánem, kde mám být zřízen státní letecký polygon pro bezpilotní systémy.
„A ten má vzniknout v Brdech, protože v jiných vojenských újezdech po jejich navrhovaných redukcích to nebude možné. A pokud je tato skutečnost pravdivá, pak opět postrádám logiku pro zrušení tohoto vojenského újezdu,“ uvedl a otázal se, kde by byla rozmístěna protiraketová obrana, pokud by ji stát v budoucnu potřeboval.
Komunista Miroslav Opálka se také vyjádřil pro zachování újezdu.
„Já bych se chtěl ohradit proti tomu, že to armáda nepotřebuje. Pravda je ještě jinde... Sledoval někdo, kolik peněz se nainvestovalo do tohoto území?“ otázal se Opálka.
Milan Šarapatka (Úsvit) na slova svých předřečníků zareagoval slovy, že byl rozhodnut pro normu hlasovat, ale když někdo s vehemencí bojuje za rušení újezdu, tak svůj záměr bude muset přehodnotit prý i on.
„Pan kolega mi nesmírně nahrál,“ uvedl poté předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik.
Bendl: Je to silně nedopracované!
Podle poslance Petra Bendla (ODS) jde o „silně neodpracovaný materiál“.
„Já vůbec nezávidím situaci panu ministrovi obrany, který se pere s tím, jak ušetřit náklady, kdy armáda prohlásí, že jsou vojenské újezdy nadbytečné, že je nepotřebuje, že finanční prostředky, které tam investuje, by raději viděl někde jinde. Ovšem samospráva zase nevěří státu, že bude schopen ochránit toto území, že tam nevzniknou lokality, které budou v rozporu s rozvojem daného území,“ otevřel Bendl jádro všech sporů.
Před hlasováním si vzali pauzu na jednání svých klubů poslanci z ČSSD a ODS.
Z vojenského újezdu Brdy by se nyní, kdy návrh prošel sněmovnou, mohla stát od ledna 2016 chráněná krajinná oblast. Armádu stojí udržování újezdu ročně 50 milionů korun.
Vojenský prostor v Brdech je jedním z nejvíce zalesněných. Podle Petra Pavla už ho pyrotechnici během celého roku čistilii. Po konci roku 2015 by měl být připraven k tomu, aby ho armáda mohla předat civilní správě.
„Armáda má celkem pět výcvikových prostorů, neboli vojenských újezdů, které svou rozlohou odpovídají velikosti armády, kterou jsme měli krátce po rozdělení Československa. V té době měla česká armáda něco přes 120 tisíc vojáků, v dnešní době je to necelých 20 tisíc,“ vysvětlil pro Český rozhlas – Radiožurnál náčelník generálního štábu Petr Pavel.
Zatímco Plzeňský kraj již dlouhodobě podporoval návrh ministerstev, tedy rozdělení katastrů mezi obce obou krajů, a návrat k historickým hranicím krajů i obcí před vznikem vojenského prostoru, naopak Středočeský kraj bojoval dlouhodobě za to, aby se újezd zachoval.
„Jsem z rozhodnutí Poslanecké sněmovny zklamán. Je mi líto, že ministerstvo obrany nebere v potaz samosprávný celek, na němž ten vojenský újezd leží, a že nebere jeho námitky k tomu, aby se o tom dál jednalo," řekl pro ČTK středočeský hejtman Miloš Petera (ČSSD).
Díky zákonu vznikne šest nových obcí. Sněmovna podpořila návrh poslanců ANO Ladislava Oklešťka a Karla Raise, podle kterého budou v letech 2016 a 2017 dostávat dvojnásobek částky, jež by jim jinak připadla z rozpočtového určení daní. Změny včetně vzniku nových obcí mají nastat podle schváleného pozměňovacího návrhu lidovce Ivana Gabala s rokem 2016, jde o roční odklad.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
