„Chápu odhodlání (francouzského) prezidenta (Françoise) Hollanda a (německé) kancléřky (Angely) Merkelové, ale myslím, že je téměř nemožné držet Řeky v eurozóně proti jejich vůli,“ napsal ČTK Sobotka prostřednictvím vládního mluvčího Martina Ayrera.

Vicepremiér Pavel Bělobradek (KDU-ČSL) doufá navzdory řeckému „ne“ v to, že zvítězí zdravý rozum. „Pokud ne, pak to bude nepříjemné pro celou EU, zejména státy eurozóny,“ napsal ČTK. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) Řecko nemělo v eurozóně nikdy být. Skutečnost, že nemůže dluhy splatit, bylo podle něho jasné už před pěti lety. „Tehdy evropští politici přesunuli pohledávky soukromých věřitelů na bedra svých daňových poplatníků a teď se jim to bude těžko vysvětlovat, kdyby museli část dluhu odepsat,“ napsal ČTK Babiš. Bez odpisu části dluhu ovšem nemůže Řecko podle něho současnou krizi zvládnout. „Euro nebyl jen měnový projekt, ale i hospodářský. Proto Řecko v eurozóně nikdy být nemělo,“ dodal ministr financí.

„Otvírá se prostor pro to, aby Řecko opustilo eurozónu,“ soudí Zaorálek. Jde nyní o neznámou půdu, ale ta podle něho může za určitých podmínek dát Řecku šanci na nový začátek a skutečné zotavení. „Pro Evropu je to trochu šok, ale možná jsme takový šok potřebovali,“ napsal ČTK ministr zahraničí.