Co Vás napadá, když se zamýšlíte nad úspěchy a neúspěchy ČSSD v období od posledního sjezdu? V čem strana uspěla, v čem neuspěla? Kteří její na sjezdu zvolení funkcionáři se osvědčili a kteří za poslední dva roky selhali?
ČSSD vyrostla v moderní demokratickou stranu, dosáhla řady úspěchů, překonala některé krizové momenty, prokázala svoji životaschopnost. Po vítězství ve volbách do Poslanecké sněmovny po vládách ODS převzala vládní odpovědnost. A jak ukazují průběžné průzkumy veřejného mínění, vláda v čele s Bohuslavem Sobotkou si nevede vůbec špatně. Společnost nerozděluje a řeší nahromaděné problémy. Kandidáti ČSSD uspěli i v evropských volbách a strana si udržela také pozici v Senátu a například i v rámci našeho okresu získala dobrou podporu v komunálních volbách.
Jak hodnotit postavení ČSSD ve vládě a výsledky plnění jejího programu v rámci vlády? Je vládní agenda dost levicová? Kteří členové vlády dělají čest ČSSD a kteří na svou práci nestačí? Je premiér dost důrazný vůči koaličním partnerům? Jaká témata a jakou agendu by měla strana ve vládě víc „tlačit“ a co se musí změnit ve fungování vládního kabinetu?
Postavení ČSSD ve vládě vnímám jako důstojné a odpovídající volebním výsledkům. Věřím, že ČSSD bude v rámci koaliční vlády pokračovat v plnění svého volebního programu až do řádných voleb. Je evidentní, že se podařilo na vládní úrovni prosadit celou řadu programových priorit, a to již v prvním roce jejího fungování. Z nejpodstatnějších věcí je to třeba zvýšení minimální mzdy, příprava řady nových zákonů, zrušení poplatků u lékaře, vytváření nových pracovních míst a také nárůst nových investic do naší země.
Jak hodnotíte prezidenta republiky, který je bývalým předsedou ČSSD? V čem s ním souhlasíte a co mu vyčítáte? Slyšíte vůči prezidentovi na svém okrese spíše podpůrné, nebo odmítavé hlasy, přičemž se ptáme jak na hlasy z členské základny, tak širší veřejnosti?
Byl jsem smutný z toho, jak Miloš Zeman na sociální demokracii zanevřel a škodolibě se snažil, aby měla co nejvíce problémů. Nicméně byl zvolen v přímé volbě prezidentem, hlavou tohoto státu, a stal se autoritou, kterou je nutno respektovat. Od lidí slyším na něj jak chválu, tak kritiku. Jeho zájem a rozhled jsem obdivoval při jeho loňské návštěvě v našem kraji. Doufám, že ve zbytku volebního období povedou ČSSD a prezident Zeman kultivovaný dialog, který prospěje zemi a jejím občanům.
Pokud se vrátíme do období tzv. lánského puče... Jak tuto událost zpětně reflektujete?
Nerad na tento moment vzpomínám, ale spíše byl přínosem a sociální demokracii tato zkušenost stabilizovala, pomohla jí. Předseda je vzdělaný, rozumný, velmi zodpovědný a komunikativní člověk, zkrátka člověk na svém místě. Důležité je, že se ve svém okolí může opřít hned o několik podobných a spolehlivých osobností.
V posledním roce se široce debatuje o zahraniční politice, zejména v souvislosti s ukrajinskou krizí. Terčem kritiky bývá ministr zahraničí Lubomír Zaorálek za svou, dle některých členů ČSSD, příliš prozápadní pozici. Někteří představitelé ČSSD si přejí vyváženější pozici vůči Rusku. Pravicová opozice současně kritizovala Bohuslava Sobotku za „mnichovanství“, když si přál vyjednávat o výjimkách ze sankcí proti Rusku. Jak hodnotíte všechny tyto i jiné aspekty politiky, kterou prosazovala, nebo by dle vás měla prosazovat ČSSD v rámci krize na Ukrajině? Jak hodnotit Sobotku i Zaorálka?
Vytvořit si vlastní a správný názor na tak složitý problém je nesmírně těžké. Nabízí se historické reminiscence a varování před opatrnickými postoji, "mnichovanstvím", ale Ukrajina je v podstatě stát v rozkladu, který nezvládá svoji úlohu. A pak je každá rada drahá. Rozumím tomu, že pouhé dodávky zbraní nejsou řešením, které by vedlo k míru. Přikláním se k respektování tzv. minských dohod, k jako jediné racionální cestě k řešení válečného konfliktu.
Jak hodnotíte práci hejtmanů, primátorů a dalších krajských a komunálních představitelů ČSSD? Které z nich považujete za dobře pracující a které ne? Co dle vás řekly o jednotlivých organizacích a skupinách uvnitř strany komunální volby?
Naši současní zástupci v krajském zastupitelstvu pracují poctivě, podílejí se na řešení nejpalčivějších problémů kraje, a to je – dle mého názoru – jediná cesta jak zlepšit pozici ČSSD v Libereckém kraji, který je doménou jiných stran a hnutí. Výraznější podporu dlouhodobě má sociální demokracie především na našem, českolipském okrese a ve městě Česká Lípa, kde se starostkou stala naše členka Romana Žatecká. Tato fakta mně dělají radost, i když jsou i nemalým závazkem a odpovědností. Naše členská základna podpořila všechny tři body referenda, jedná se o jasný důkaz, že se ČSSD mnohem více otevírá stranickému dialogu. I zde u nás se ukázalo, že většina našich aktivních členů podporuje reformu sociální demokracie.
Prezident Zeman není pozván na sjezd ČSSD. Je to chyba? Měl by být pozván dodatečně? Případně, jste pro to, aby byl vznesen přímo na sjezdu požadavek na účast prezidenta?
Účast prezidenta a ani jiných ústavních činitelů, nebo hlav politických stran a hnutí nepovažuji za vhodnou. Jde o práci, vize, o sjezd sociální demokracie, a tak by zde měla mít prostor výhradně sociálnědemokratická politika.
Kteří kandidáti mají jistý váš osobní hlas při boji o funkce místopředsedů a 1. místopředsedy? A které kandidáty podpoří vaše okresní organizace? Podpora Bohuslavu Sobotkovi, coby jedinému kandidátovi na předsedu, je z řad delegátů vašeho okresu bezvýhradná?
Tuto otázku nechám bez komentáře, volba je tajná, a rozhodnou tudíž hlasy delegátů.
Které věci se dle vás musí v ČSSD změnit, aby strana fungovala lépe? Dokáže při současném kurzu udržet svou pozici dominantní politické síly v České republice? Které hrozby jí tuto pozici mohou sebrat a jak se s nimi má strana vypořádat?
Zachování současného kurzu dává naději, že sociální demokracie bude mít budoucnost. Je třeba udržet dobré výsledky na vládní i krajské úrovni, zachovat vnitřní dialog, vyhnout se zbytečnému hašteření, sporům o nepodstatné záležitosti. Hrozbou může být sestup státu do hospodářské recese.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
